OPCW sídlí v Haagu a byla zřízena v roce 1997, aby monitorovala dodržování úmluvy o zákazu chemických zbraních, která tehdy nabyla účinnosti.
Damašek a jeho vojenský spojenec Rusko v minulosti opakovaně odmítly, že by proti povstalcům v Sýrii používaly chemické zbraně. Podle nich jde o zinscenované útoky odpůrců syrského prezidenta Bašára Asada, jejichž cílem je očernit syrskou vládu.
Nejnovější zpráva vyšetřovatelů OPCW uvádí, že na obydlenou čtvrť ve městě Sarákib byla v únoru 2018 shozena barelová bomba s chlorem. Útok si podle vyšetřovatelů nevyžádal žádné oběti na životech, desítky lidí ale podstoupily ošetření kvůli příznakům chemické otravy, včetně nevolnosti, pálení očí, dušnosti a kašle.
V dubnu 2020 tým vyšetřovatelů OPCW dospěl k závěru, že syrské bojové letouny a helikoptéry shodily v březnu 2017 na vesnici v provincii Hamá bomby obsahující chlor a nervový plyn sarin. Ke spáchání útoku armáda podle vyšetřovatelů využila vrtulník a bitevníky ruské výroby Suchoj Su-22.
Nejnovější zpráva OPCW útok z roku 2018 také přičetla syrské armádě. V závěru uvádí, že „existují pádné důvody se domnívat“, že vrtulník elitních jednotek syrského letectva shodil nejméně jeden kanystr s chlorem. Z místa byly podle OPCW odebrány vzorky a byly zváženy další možné způsoby kontaminace chlorem.
Nic ale podle vyšetřovatelů nenasvědčuje tomu, že by incident zinscenovali Asadovi protivníci. Vyšetřovatelé identifikovali osoby, které podle nich byly do útoku zapojeny. Jejich jména však nezveřejnili.
Klíčový íránský jaderný provoz postihl blackout, podezření padá na Izrael |
V letech 2015-2017 společný tým OSN a OPCW, známý jako Společný investigativní mechanismus (JIM), zjistil, že syrská vládní vojska opakovaně nasazovala barelové bomby se sarinem a chlorem, zatímco teroristická organizace Islámský stát používala hořčičný plyn.
Syrská občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se postupně zkomplikovala zapojením různých regionálních a zahraničních sil. Na straně Damašku se do konfliktu zapojilo Rusko a Írán, zatímco USA, Turecko a někteří arabští odpůrci Asada podpořili některé z mnoha povstaleckých skupin.
19. února 2020 |
