„Nemůžu říct kozám: přestaňte dojit a o to víc nadojte v květnu.“ Tak komentuje majitelka kozí farmy Dřevec v Kožlanech na Plzeňsku Dana Bělová fakt, že farmáři přišli o své hlavní odbytiště - farmářské trhy.
„Na Vánoce jsme s trhy skončili, v lednu a v únoru jsme každoročně bez tržeb. S tím ale počítáme, sezona je tak nastavená. Ale v březnu všichni počítali s tím, že budeme normálně vydělávat. Za deset měsíců si vlastně musíme vydělat na 12 měsíců. Kvůli stopnutí trhů máme ale prodejní dobu o víc než měsíc kratší, přitom zaměstnance živíme celý rok,“ popsala Dana Bělová.
Ta dojí 80 koz, což znamená denně 200 litrů mléka, které musí zpracovat na sýry a další mléčné produkty.
V době před covidem prodávala farma na trhu zhruba polovinu svojí produkce, 30 procent prodala takzvaně ze dvora nebo část rozvezla a 20 procent odebíraly restaurace, které jsou nyní zavřené.
„Jen minimum lidí z těch, kteří přicházejí na náměstí v Plzni na trhy, si pro zboží dojede na farmu. Jsou totiž zvyklí obejít více stánků, koupit si třeba housku, kozí sýr, šnečí paštičky. A kdyby měli všechny farmáře objet, strávili by tím celý den. To nejde,“ vysvětluje Bělová.
Oblíbené farmářské trhy v Plzni |
Situaci teď farmářka částečně řeší tak, že vyrábí déle zrající sýry. „Ale hromadí se mi v regálu a nejsem si jistá, jestli je budu umět prodat,“ posteskla si majitelka farmy. Omezenou možnost odbytu řešila i rozvozy, ale výsledek byl neúprosný. Zjistila, že trhy nedokáže nahradit.
Spousta farmářů se upínala k velikonočním trhům, které vedle vánočních patří k obdobím, kdy mají největší prodeje. I o ty ale letos přišli.
„Ve chvíli, kdy jsou otevřená kamenná květinářství a supermarkety, mohou do prodeje zařadit velikonoční sortiment včetně dekorací, je pro nás naprosto nepochopitelné, že nemůžeme toto zboží zákazníkům nabízet venku. Rukodělné výrobky nevzniknou přes noc, prodejci se na velikonoční sezonu připravují už od zimy, nyní jich prodají jen zlomek, zbytek budou muset uskladnit a doufat, že se příští rok velikonoční trhy budou moci opět konat,“ upozorňoval před Velikonocemi předseda Asociace farmářských tržišť České republiky Jiří Sedláček.
Chleba v supermarketu ano, na trhu ale ne
Do velkých problémů se podle něj dostali i prodejci sazenic, kteří mají na farmářských trzích velké zastoupení a jejichž sezona před Velikonocemi odstartovala.
„Přitom plzeňský farmářský trh byl naprosto vzorný. Stánky stály daleko od sebe, neprodávalo se tam žádné občerstvení, nebylo možné ochutnávání, všichni měli roušky, všude byla dezinfekce, městští strážníci trh kontrolovali. Když to srovnám s prodejnami v uzavřených prostorách, kde u kasy stojí fronta, bylo to nesrovnatelné. Mám v sobě pocit nespravedlnosti, že nás stát hodil přes palubu,“ shrnuje Bělová.
Připomíná, že to komentují i zákazníci přijíždějící na farmu. Diví se tomu, že si mohou koupit chleba v hypermarketu a nemohou si ho dojít koupit na náměstí na trh.
„Naposledy se trhy na náměstí Republiky v Plzni za přísných hygienických podmínek konaly loni 19. prosince,“ uvedl organizátor farmářských trhů v Plzni, zakladatel několika farmářských prodejen a místopředseda Asociace farmářských tržišť Tomáš Popp.
Uzavření trhů byl naprostý nesmysl
Uzavření trhů byl podle něj naprostý nesmysl. Také proto asociace připravila ústavní stížnost, která byla k ústavnímu soudu podána minulý týden a podepsalo ji 57 z 65 senátorů.
„Stát trhy nebere jako normální prodejní kanál, ale jako společenskou událost. Proč se také nákup v hyper nebo supermarketu nebere jako společenská událost?“ ptá se Popp, který by prý mohl otevřít už tuto sobotu, ale povolení platí od pondělí 12. dubna.
Popp prý měl v posledních týdnech pravidelné telefonáty od farmářů, kteří se neustále ptali, kdy budou trhy znovu otevřené. Podle Poppa se nestalo, že by zákazníci namísto na trh chodili více do farmářských prodejen.
„Loni se tržby farmářských obchodů hodně zvedly v březnu, kdy začala pandemie a lidé nevěděli, co bude. Tehdy nakupovali hodně do zásoby, letos se ale tržby farmářských obchodů zvedly jen mírně,“ popsal Popp.
Situaci podle něj farmářům neulehčily ani markety. „Jejich obchodní podmínky jsou nesplnitelné, trvají na některých certifikátech, které my s ohledem na naši velikost a složitost vyřizování dostat ani nemůžeme,“ posteskla si Bělová.
Podle Poppa některé řetězce berou výrobky od farmářů. „Ale je to jen proto, aby obchodní řetězec vypadal před zákazníky lépe. Přitom nemá zájem farmářské produkty ve velkém prodávat. Navíc na ně dávají marže jako na běžné potraviny, zatímco třeba v Německu jsou u biopotravin mnohem menší,“ přiblížil Popp.
