Jsem dlouhodobě názoru, že bez jaderné energetiky se Česko v dohledné době neobejde. Pokud chceme radikálně omezit emise z energetiky, jiná cesta je těžko představitelná z důvodů, které jsem popsal dříve (například zde).
Dostavba českých jaderných zdrojů se ovšem nedaří. Před sedmi lety byl zrušen tendr na Temelín a v případě Dukovan se tendr ještě vyhlásit ani nepodařilo. Místo toho jsme se v posledních dnech dozvěděli, že bude následovat jakési „předkolo“ pro vybrané uchazeče.
Jinak řečeno, co nás čeká, nevíme. Důvody pro jsou různé. Politikům se nejasnost hodí v boji o voliče, navíc se v debatě plete jedna otázka s druhou. Česko si nedokáže odpovědět ani na základní otázku: o co nám vlastně jde?
Bezpečnost je různá
Politici zaměňují bezpečnostní otázky s těmi geopolitickými a ideologickými. Je to vidět na diskuzi okolo možnosti zařadit do soutěže reaktor VVER1200 firmy Rosatom. Jde o reaktor, který vznikl evolucí reaktorů VVER, jež využíváme v Dukovanech i Temelíně. Z bezpečnostního i technologického hlediska patří k tomu nejlepšímu.
Palivo i servis pro tyto bloky lze objednat na Východě i na Západě. Temelín byl dokončen bez účasti Rosatomu s využitím kontrolního systému firmy Westinghouse. Bez účasti Rosatomu probíhá i dokončování dvou bloků v jaderné elektrárně Mochovce.
V Evropské unii v současné době probíhá výstavba těchto reaktorů ve dvou místech. Jedním je finská elektrárna Hanhikivi a druhým pak maďarská elektrárna Paks. V tomto případě reaktory buduje širší konsorcium, kde Rosatom dodává reaktor, GE Power turbínu a kontrolní systém Framatom.
Pro otupení ideologických ostří se rýsuje možnost ještě dalšího potlačení účasti firmy Rosatom v případné soutěži. Podle tohoto návrhu by při výběru reaktoru VVER1200 byl náš nový blok v Dukovanech budován konsorciem českých a zahraničních firem, kterému by Rosatom předal veškerou projektovou dokumentaci. Rosatom by byl jen v roli generálního projektanta a poradce. Subdodavatelem by byl jen v případě, že by to české firmy považovaly za výhodné.
České firmy by zodpovídaly za projektování prováděcí dokumentace a úplnou inženýrskou realizaci projektu. Českými firmami vedené konsorcium by realizovalo plný objem dodávek zařízení a komponent a služeb, jako jsou projektové, stavební, montážní a spouštěcí práce a záruční parametry systémů.
Model by měl v principu blízko k návrhu předního českého jaderného odborníka Františka Hezoučkého, který byl u všech spouštění jaderných bloků u nás. Ten navrhoval koupit pouze projekt VVER1200 a stavbu realizovat čistě v české režii. Popsaný model se tomu hodně blíží, jen by se realizační konsorcium mohlo daleko více spolehnout na zázemí dodavatele projektu.
Na ochozu chladicí věže v Dukovanech
Je pochopitelné, že ideologický a politický boj není o faktech, ale o symbolech, takže není moc pravděpodobné, že by se názor ideologicky zaťatých politiků změnil i v případě této varianty.
Proč by na takové omezení své přítomnosti mohl Rosatom přistoupit? Posílí si tím schopnosti svých budoucích subdodavatelů. Pokud se podaří úspěšně realizovat projekty Paks a Hanhikivi, i projekt s jiným modelem konsorcia, pokud by se realizoval v Dukovanech, bylo by to velmi dobré našlápnutí Rosatomu k dalším zakázkám nejen v Evropské unii. Ta bude, alespoň podle mého názoru, muset rychle řešit vybudování nových jaderných bloků, aby dosáhla uhlíkové neutrality.
Co vážit a jak
Je pochopitelně možné využít pro výběr dodavatele různá kritéria a dát jim různou váhu. Na jedné straně je možné jako prioritní zvolit kritéria bezpečnostní, technologická a ekonomická. Tato kritéria opravdu nevedou k vyřazení ruské a čínské nabídky. Naopak tyto nabídky mají v takovém případě velmi dobrou šanci uspět. Na druhé straně lze jako hlavní zvolit kritéria geopolitická a ideologická. Ta pochopitelně vedou k vyřazení ruských a čínských dodavatelů.
Prvním případem byl náš tendr do té doby, než se do něj opřeli nevládní strany a někteří vládní politici. Druhou cestu zvolilo Polsko, které vybralo dodavatele dominantně na základě politických kritérií. Obě cesty jsou korektní a umožňují čestný a transparentní postup.
Naši politici bohužel svým politikařením a zneužitím tématu pro politický boj způsobili, že u nás vznikla situace, kde není jasné, jak a podle jakých kritérií se vůbec dodavatel vybírá. Tendr původně zaměřený na bezpečnostní, technologická a ekonomická kritéria začali politici předělávat podle vlastních ideologických a politických pravidel.
Aby to však zdánlivě zapracovali do již existujícího tendru, začali očerňovat bezpečnostní a technologické parametry některých projektů i firem, které za nimi stojí, a jejich subdodavatele. Což zvláště kvůli velice silným výrokům našich významných politiků, kteří sice mají nulové odborné znalosti, ale velmi razantní ideologický postoj, přispělo k diskreditaci tendru v očích potenciálních uchazečů ještě před jeho vyhlášením.
Sousedky. Dukovany mají osm vysokých chladicích věží a dvě menší ventilátorové.
Obrovským problémem se také stala snaha o zavedení geopolitických a ideologických podmínek pro vlastníky dodavatele i subdodavatelů. Podmínku členství v NATO nesplňuje jihokorejská firma, která by tak byla vyřazena také. Vlastnická struktura by pak mohla vést k vyřazení řady českých firem a snížení lokalizace stavby.
Tedy nastává to, co si ti, kteří úpravy kritérií prosazují, vlastně nepřáli. Nalezení vhodného nakřivení tendru, které by vedlo k tomu pro dané politiky ideologicky nejvhodnějšímu kandidátu, tak začíná být hodně náročné a vede k jeho netransparentnosti a diskreditaci.
Bez dohody to půjde těžko
Investičně náročný projekt, který se bude budovat řadu let a provozovat řadu desetiletí, nelze realizovat bez rozsáhlé politické shody. A té nelze dosáhnout v situaci, kdy hlavní snahou politických stran je politický boj. Strany nejsou příliš ochotné ke konstruktivní spolupráci i tváří v tvář plným nemocnicím a tisícům mrtvých. Je pak těžké očekávat snahu o spolupráci v energetice.
Na jedné straně tak opozice kritizuje vládu, že nekoná v postupu ke stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech a odkládá vypsání tendru až na dobu po volbách. Na druhé straně pak hází vidle do všech řešení, která by nevedlo k okamžitému vyřazení reaktorů HPR1000 a VVER1200 ze soutěže.
Pro každého ministra průmyslu je velice těžké před nadcházejícími volbami vyřadit uchazeče, který patří z hlediska bezpečnosti provozu, technologie a ekonomiky výstavby mezi nejlepší. Hlavně však jde o uchazeče, který by potenciálně mohl vést k nejvyššímu zapojení českých firem a nejvyššímu podílu lokalizace.
Výsledek je pak hluboce nestandardní, který situaci ještě více zkomplikuje. Aby se už přece jen výběr dodavatele pohnul vpřed a zároveň se konečný výběr pro budoucí politickou reprezentaci neomezil příliš, rozhodl se ministr Havlíček poslat další podklady k zadávací dokumentaci čtyřem z pěti potenciálních účastníků a požádat je o vyjádření k bezpečnostním omezením. Nemělo by jít o pozvání do tendru, to by měla realizovat až vláda vzešlá z říjnových voleb.
Jaderná elektrárna Dukovany v říjnu 1985
Přesto však právě to vyvolalo velice ostrou reakci opozice. Jde sice opravdu o nestandardní řešení, ale ministra k němu dotlačila právě opozice. Pokud by se rozhodovalo podle bezpečnostních, technologických a ekonomických parametrů, tak nemá smysl vyřazovat čínský reaktor HPR1000. Pokud by se naopak mělo postupovat podle geopolitických a ideologických kritérií, tak by měl být vyřazen i ruský reaktor VVER1200.
Zde prostě byl ministr průmyslu a obchodu ochoten obětovat ze soutěže kvůli uspokojení opozice čínský reaktor, ale z popsaných důvodů u toho ruského toto nešlo.
Neradostné výhledy
Je bohužel třeba přiznat, že i v budoucnu lze jen těžko čekat nějaký pokrok. V současné době neexistuje v Česku politická strana, která by preferovala snahu o spolupráci při řešení problémů v této zemi před politikařením a politickým a ideologickým bojem. A je tomu tak i v energetice. Žádná s formací neprezentovala jasný ucelený program pro energetiku a přechod k nízkoemisnímu mixu. Takže je možné slyšet jen jednotlivé politiky daných stran.
V téměř všech stranách někteří vyjadřují podporu výstavbě nového jaderného bloku. Jiní jsou naopak razantně proti. Strany si tak nechávají prostor k získání všech voličů, tedy těch, kteří jsou pro i proti využívání jaderné energie.
Když tak vezmeme formaci Spolu, mluví za ni v oblasti energetiky razantní odpůrce nových jaderných zdrojů Luděk Niedermayer. I Piráti mají členy, kteří se hlásí k podpoře výstavby nových jaderných zdrojů. Frakce, které jsou v Evropském parlamentu součástí, je ostře protijaderná.
Podobně jsou na tom všechny strany. Žádná z nich neukázala alespoň trochu konkrétnější energetickou koncepci, kterou hodlá v případě účasti v budoucím parlamentu a vládě realizovat.
Vinice s malou zvoničkou u jaderné elektrárny Dukovany
Rozhodnutí o směřování české energetiky je výsostně politické a je na politicích. Na druhé straně by se však tito měli při něm opírat o znalosti a návrhy odborníků. Vzhledem k tomu, že jsou odborníci k dispozici a politici mohou bez problémů využívat jejich znalosti i rady, měly by mít strany už předem představu, jak chtějí u klíčových problémů České republiky postupovat. Bohužel se tak naši politici nechovají ani v krizové situaci kolem epidemie, která nás stojí tisíce zbytečných úmrtí.
Je jasná statistika případů infekcí koronaviru, obsazenost nemocnic i počty mrtvých, je řada odborných skupin, jako třeba Sníh, i jednotlivých odborníků, se kterými je možné konzultovat a jejichž názory jsou známé. A pochopitelně by měla mít každá strana svůj odborný tým pro ty nejdůležitější problémy státu.
Je pak opravdu absurdní, když politici prohlašují, že se nemohou rozhodnout, zda podpoří prodloužení nouzového stavu, a že se rozhodnou až podle toho, co řekne ministr zdravotnictví nebo premiér v den hlasování v parlamentu. To opravdu jasně ukazuje, že politikaří. Cílí tak na voliče, kteří jsou pro i proti opatřením. A ať už vše dopadne jakkoliv, mohou pak prohlašovat, že za vše může vláda a oni by to udělali lépe. Pro ně je to pořád jen hra o voliče a likvidaci politického soupeře.
Bohužel se tak obávám, že ani v budoucnu nebudou naši politici schopni se spojit pro spolupráci na řešení naší energetiky a jejího přechodu k nízkoemisnímu mixu. Utvrzuje mě v tom i to, jak v poslední době politici ODS začali velice ostře napadat politiky Pirátů. A to jen proto, že se Piráti dostali do čela anket politických preferencí.
Pro dlouhodobé velké investice je potřeba mít širokou politickou shodu. To se týká zvláště jaderné energetiky, kde se dá čekat velký politický tlak od našich protijaderných sousedů. A stejně tak jako v případě epidemie i v případě energetiky může vést politikaření nejspíše k hodně špatným koncům.
