Obžaloba za brutální faul by však neměla mířit jen za mladoboleslavským kapitánem Markem Matějovským, jenž na stojnou nohu Housky kolíky došlápl, byť možná třeba neúmyslně.
Nebo za rozhodčím Alexem Denevem, který ani z videa nepoznal, že jde o zřejmou surovou hru, jež se trestá bez pardonu červenou kartou.
Na Matějovského hlavu mohla padat hlavní vina snad ještě v předchozím kole, kdy znovu za žlutou kartu došlápl na nohu sparťana Plavšiče.
A Denev už předtím ukázal, že za surovou hru nepovažuje ani úmyslný úder loktem sparťanského záložníka Krejčího mladšího do hlavy pardubického Solila, ačkoli měl stejně jako na zákrok Matějovského skvělý výhled. Až videorozhodčí mu musel názor narovnat.
V Mladé Boleslavi na to kolega Franěk u videa nestačil. „Trefil ho blbě, dává se za to červená, jo?“ byla slyšet Denevova nejistá komunikace přes ruchové mikrofony.
Denev minulý víkend jako videorozhodčí nezpozoroval ani úmyslný faul slávistického kapitána Bořila ramenem do obličeje jabloneckého Jovoviče.
On nemůže za to, že byl po těchto přešlapech znovu delegován k dalšímu zápasu. Zrovna tak Matějovský nemůže za to, že nepykal za faul na Plavšiče, a tudíž neměl Houska tak pěkný den, jaký mohl mít, kdyby nejen sudí, ale především komise rozhodčích dělala, co má.
KOMENTÁŘ: Chraňte zdraví! Než bude pozdě. Proč fotbal neumí používat video? |
Nestačí, že v komuniké vydá fešné prohlášení, v němž zdůrazňuje, „že ochrana zdraví hráčů je jedním z nejdůležitějších kritérií při hodnocení činnosti rozhodčího během řízení utkání. Tato skutečnost je rozhodčím neustále připomínána a je jedním ze zásadních aspektů, na které komise klade obzvláštní důraz.“
Když ve stejném prohlášení ohodnotí Bořilův faul jako bezohlednou, nikoli surovou hru. To se pak nedivme ničemu. A už vůbec ne tomu, že záhy nepotrestaný sudí a nepotrestaný hráč spáchají další hrůzné „fauly na fotbal“.
Nutná je prevence, exemplární tresty pro hráče rabiáty i rozhodčí, co na místo toho, aby faulující nemilosrdně od první minuty napomínali kartou, klidně i červenou, často volí domluvu: Tytyty!
Rozhodčí nejsou matky hráčů, aby je milostivě převychovávali. Mají je trestat okamžitě, je-li za co. V první či poslední vteřině. Sudí Denev rád pouští tvrdou hru a zdráhám se přiznat, že když vletěl do ligy, líbil se mi. Jenže už se mu to zcela vymklo z rukou a zákroky na hřišti zavání kriminálem i špitálem.
Houska musel po drsném faulu Matějovského na šití. Mohlo to skončit hůř, řekl |
Rozhodčí, který nepozná surovou hru ani z videa, by neměl „pískat“ ani u videa.
Komise rozhodčích, která nepojmenovává fakta a netrestá sudí, je k ničemu.
„Nestačí si napsat na svůj twitterový účet, že ochrana zdraví hráčů je prioritou. Komise rozhodčích to musí prosadit v praxi. Padni komu padni, klubům velkým i malým, reprezentantům i juniorům. A ti rozhodčí, kteří to nechápou, by měli hledat jinou práci. Tohle prostě nechceme,“ napsal na twitteru s fotografií roztržené kůže na holeni Housky slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.
Jestliže měl nový předseda sudích, někdejší uznávaný portugalský rozhodčí Vítor Melo Pereira, napravit renomé po kauze Berbr, nezačal zrovna šťastně.
Ale chybujeme všichni, i my novináři. Někdejší fotbalista Josef Němec jako expert České televize v přímém přenosu mluvil o tom, že žlutá karta pro Matějovského „je naprosto správné rozhodnutí, že tam nebyla intenzita ani úmysl,“ zatímco komentátor Jaromír Bosák aspoň podotkl, že za žlutou může být Matějovský rád.
Na sociálních sítích pak čelili kritice, neboť všichni tři - Bosák, Němec i Matějovský - hrají fotbalové zápasy také za Real Top Praha, spolek, jenž záslužně pomáhá charitě.
„To se hodně pletete, Marka jsem už několikrát pořádně natřel,“ hájil se Bosák na twitteru.
„Hráč dohraje do pauzy, zůstane o poločase v kabině, nedostaneme zprávy proč, o zranění se dozvíme po zápase z twitteru, takže nám nezbývá než odhadovat důvod, proč byl střídán. Během zápasu prakticky nesmíme ze stanoviště, k hrací ploše se nemůžeme přiblížit. Jak si představujete, že budeme získávat informace? Volat Jarolímovi na mobil do šatny? O střídání se dozvíme ve chvíli, kdy už opět vysíláme. Mám hulákat na lavičku kvůli vysvětlení?“ ptal se Bosák řečnicky.
Každopádně palec nahoru pro Housku, že i s takovým šrámem zvládl odehrát ještě 40 minut, čímž naboural klišé o fotbalistech baletkách, byť stihl zahodit penaltu.
Tyto řádky píši s nadějí, že surová hra se v českém fotbale začne konečně trestat, nikoli přecházet pár větami v komuniké.
Byť včera bylo pozdě.