Na půdě Evertonu v pátek rozhodl v závěru o výhře West Hamu 1:0, a už je dokonce nejlepším střelcem celého mužstva.
Součkův anglický rok. Jsem šťastný, chvála od Mourinha je hrozně hezká |
Byla to jeho pátá branka sezony a osmá ve třicátém zápase, který právě na Nový rok za West Ham odehrál.
Pro srovnání: v posledních třiceti vystoupeních za Slavii, jak v domácí lize, tak v Champions League, měl na kontě jen o pět gólů víc.
Není to výrazný rozdíl. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, s čím se během posledního roku musel potýkat: nový klub, prostředí, jazyk, spoluhráči i odlišný herní styl. K tomu nesrovnatelně náročnější soupeři, skvělí fotbalisti, vyspělí protivníci.
„Ze začátku mi každý zápas připadal jako v Lize mistrů nebo v Evropské lize. Ale postupem času jsem si na tempo i kvalitu hráčů zvykl. Přizpůsobuju se, už je to pro mě normální,“ líčil v týdnu z Londýna českým novinářům, kteří ho zvolili za nejlepšího tuzemského hráče podzimu.
A on znovu předvedl, že po právu: proti Evertonu opět vynikl jeho výběr místa, který by mu mohli závidět i mnozí útočníci.
První střela před gólem mu nevyšla, on si ale mezi obránci chytře počkal, než kolega Aaron Cresswell vrátí do pokutového území balon, následně včas zareagoval i na nenadálou teč a usměrnil míč do sítě.
Podobně jako předminule proti Brightonu, kdy ho balon pro změnu trefil do hlavy. Měl štěstí, ale jen díky tomu, že zase nabíhal do správného prostoru. Že byl tam, kde být měl.
„Je to skvělý začátek roku. Doufám, že na tenhle výsledek navážeme,“ vykládal bezprostředně po utkání v rozhovoru pro televizní stanici BT Sport, který po jeho pohotové reakci na jednu z otázek obletěl sociální sítě.
„Normálně bych touhle dobou měl tři týdny dovolenou a doma bych jedl bramborový salát. Ale fotbal o Vánocích si užívám.“
Právě i podobnou svou bezprostředností a až dětskou radostí z každého povedeného momentu, z každé výhry a hlavně z gólů získává v Anglii další plusové body. A že jich už má.
Jen v letošním ročníku svými trefami pro West Ham zajistil dvě výhry a jednu důležitou remízu.
V listopadu rozhodl v nastaveném čase duel s Fulhamem (1:0). Po Vánocích rovněž před koncem zachránil alespoň bod ve zmiňovaném utkání s Brightonem (2:2) a nyní mu patřil závěr zápasu na Evertonu.
Jen jednou se stalo, aby West Ham po Součkově gólu prohrál, to bylo na podzim s Manchesterem United (1:3).
„Přitom už možná odehrál lepší zápasy než ten poslední s Evertonem, ale pokud bude dál střílet góly, budu s ním pochopitelně velmi spokojený,“ usmíval se trenér David Moyes.
Ten musel v posledních dnech vzhledem k náročnému programu a kupícím se zraněním rotovat sestavu, ale bez Součka, jeho parťáka ze zálohy Rice a obránce Cresswella si tým v současnosti představit neumí.
I to je důkazem toho, jak silnou pozici si Souček na východě Londýna během pouhých jedenácti měsíců vybudoval.
Na hru West Hamu už má podobně výrazný vliv, jako měl dřív ve Slavii. A proto je možná ten pravý čas připomenout, co Součkovi loni v červenci prorokoval bývalý kouč Jindřich Trpišovský: „Tomáš podle mě ve West Hamu nezůstane dlouho. Jsem přesvědčený, že je to pro něj jen přestupní stanice a do roka a do dne odejde do fakt velkého klubu.“
Co myslíte: stane se to?