Kolem útoku na devětapadesátiletého fyzika a generála Revolučních gard, který byl považován za nejvýznamnějšího představitele íránského jaderného programu, panuje stále mnoho nejasností.
Fachrízádehův konvoj podle prvních informací přepadlo na silnici východně od hlavního města tucet střelců, na místě prý také explodoval pick-up s nastraženou výbušninou. Íránci dokonce uvedli, že několik „teroristů“ zadrželi.
V pondělí ovšem přišli s novou verzí: konvoj prý rozstřílel dálkově ovládaný kulomet. „Bohužel, ta operace byla velice sofistikovaná. Provedli ji pomocí elektronického zařízení. Na místě činu žádní pachatelé nebyli přítomni,“ uvedl na pohřbu jaderného vědce šéf íránské bezpečnostní rady Alí Šamchání.
Zabili šéfa íránského výzkumu jaderných zbraní. Teherán viní Izrael |
Některá íránská média s odkazem na nejmenované zdroje uvnitř režimu uvedla, že na místě atentátu byla objevena zbraň nesoucí „specifické rysy izraelského vojenského průmyslu“. Podle kanálu al-Alam byla zbraň „ovládaná přes satelit“.
„Svět by nám měl poděkovat“
O tom, že veterána íránského vojenského programu nechal ze světa sprovodit Izrael, nepochybuje téměř nikdo. Představitelé židovského státu to sice (jako obvykle) nekomentují, deníku The New York Times to však potvrdily zdroje z amerických i izraelských tajných služeb.
„Íránské aspirace získat jadernou zbraň, v jejichž čele stál Mohsen Fachrízádeh, představují takovou hrozbu, že svět by měl Izraeli děkovat,“ řekl listu nejmenovaný představitel izraelských tajných služeb, který se dlouho podílel na sledování muže, jenž údajně stál v čele íránských snah sestrojit jadernou hlavici.
 |
Že zavražděný vědec na seznamu nepřátel Izraele figuroval hodně vysoko, naznačují i dva roky stará slova Benjamina Netanjahua. „Fachrízádeh. Zapamatujte si to jméno,“ prohlásil izraelský premiér na tiskové konferenci, na které představil takzvaný Atomový archiv – ukradené íránské dokumenty, které podle něj dokazují, že Teherán pokračuje ve vývoji jaderné zbraně.
Smrt prominentního fyzika potvrdila, že Izrael je při likvidaci svých nepřátel nesmírně efektivní. Novinář Ronen Bergman, který na toto téma napsal knihu Rise and Kill First: The Secret History of Israel’s Targeted Assassinations, odhaduje, že izraelské tajné služby za dobu své existence zavraždily po celém světě nejméně 2 700 lidí.
Špice kopí
Jak připomíná britský list The Times, Mosad na to má dokonce speciální jednotku. Jmenuje se Kidon a z podstaty věci se toho o ní moc neví. Údajně jsou do ní vybírání členové elitních komand izraelské armády vycvičení pro boj v týlu. Každou operaci jednotky, jejíž jméno v hebrejštině znamená „špice kopí“, musí schválit premiér.
Vznikla zřejmě na počátku 70. let v reakci na masakr na olympiádě v Mnichově, kde palestinští teroristé z organizace Černé září povraždili jedenáct izraelských sportovců. Premiérka Golda Meirová tehdy dala Mosadu rozkaz, aby pachatele vypátral a zlikvidoval.
Udeřme na izraelskou Haifu, a ať jsou oběti, zní z Íránu volání po pomstě |
Lov trval téměř dvacet let, izraelští zabijáci však nakonec většinu strůjců útoku vypátrali a zabili. Občas se sekli: například v roce 1973, když v norském Lillehammeru zavraždili marockého číšníka, kterého omylem považovali za šéfa Černého září.
Nebo v roce 1997, kdy v Ammánu otrávili šéfa Hamásu Chalída Mašala. Málem zemřel, operativci Mosadu však byli během akce zajati a Izrael je nakonec pod tlakem Washingtonu vyměnil za protijed pro palestinského politika.
Stihnout co se dá
Kromě ojedinělých selhání je však historie Kidonu plná úspěšných akcí. V roce 1990 jeho operativci zastřelili v Bruselu kanadského raketového inženýra, který pracoval pro Saddáma Husajna. O pět let později vyřídili na Maltě tehdejšího šéfa Islámského džihádu, v roce 2008 izraelský snajpr zabil šéfa syrského jaderného programu. Údajně ho zastřelil v jeho pobřežní vile z projíždějící jachty.
V poslední dekádě se izraelské tajné služby zaměřily na zpomalení íránského jaderného programu. V letech 2010 až 2012 neznámí pachatelé zavraždili nejméně čtyři prominentní íránské vědce. Dva z nich zemřeli při explozi výbušniny, kterou na jejich automobil pomocí magnetu připevnil útočník na motorce.
ANALÝZA: Za sabotážemi jaderných zařízení v Íránu může stát Izrael |
Páteční atentát na hlavního představitele íránského jaderného programu je jednak velkou ranou pro islamistický režim v Teheránu, jehož bezpečnostní složky nyní čelí nepříjemným otázkám, jak mohly něco takového dopustit.
Především však naznačuje, že Izrael se pokusí využít posledních týdnů před nástupem Joea Bidena do Bílého domu a zintenzivní útoky proti svému úhlavnímu nepříteli. Zatímco Donald Trump Izraeli ve všem vyhověl a dokonce zvažoval útoky na íránská jaderná zařízení, jeho nástupce podporuje návrat k jaderné dohodě s Teheránem, proti níž Netanjahu vždy usilovně brojil.
„Je to signál, že lov pokračuje,“ uvedl pro list The New York Times blízkovýchodní analytik Bruce Riedel a předznamenal tak možnost, že do Bidenovy inaugurace se zřejmě ještě dočkáme dalších nevysvětlených atentátů a útoků na íránské cíle.
