Právě touto oblastí lidové kultury se zabývá vycházející antologie předválečných hororů stejnojmenného názvu – Fialoví ďábli.
Publikaci o rozsahu 264 stran s bohatou obrazovou přílohou vydává nakladatelství Protimluv a jejím editorem je externí redaktor MF DNES Martin Jiroušek. Kniha obsahuje vedle napínavých příběhů z předválečné Ostravy několik dalších rovin.
Jedna z nich souvisí díky výrazné obálce od grafičky Heleny Hankeové se současnou pandemií covidu-19, zejména s nutností nosit ochranné roušky. „Na obálce jsme použili upravený dobový motiv fotokoláže z časopisu z roku 1937. Znázorňuje mileneckou dvojici líbající se přes roušky, na pozadí se pak vyjímají muži při hromadném vojenském cvičení v plynových maskách. Ve vzduchu se vznáší hrozba celosvětové války a v Moravské Ostravě právě vychází apokalyptický román Gumová pevnost. Pojednává o posledních přeživších na planetě Zemi, také z něj najde čtenář ukázku v naší knize,“ vysvětluje Martin Jiroušek.
Nejen tato dnes kultovní a nesehnatelná monumentální sága tvoří obsah Fialových ďáblů. Další prostor dostává například rozsáhlá apokalyptická povídka Povodeň Jana Havlasy z roku 1902 o beznadějných trosečnících na rozvodněné řece Ostravici, která může připomenout tragické události z posledních záplav.
Ke slovu se dostanou i přízraky zavalených horníků. Citovány jsou také dobové horory o černé magii nebo o pokusech v laboratořích. Čtenář milující dobrodružství a napětí v knižní novince najde díla od uznávaných autorů spjatých s regionem, jako je Anna Maria Tilschová nebo Vojtěch Martínek. V jeho případě se tak publikace hlásí k takzvanému Martínkovskému roku, protože letos je tomu šedesát let od jeho úmrtí.
Tramvaj jsem unesl, ale my chuligáni nebyli, vzpomíná Fialový ďábel |
„Fialoví ďábli jsou výsledkem několikaletého sbírání materiálu, zejména běžně nedostupných publikací, které často nejsou ani v archivech státních knihoven. Rozhodujícím zdrojem informací pro některé části knihy se staly obálky sešitů kolportážních románů, které byly určené ke zničení neboli ke spotřebování. Dělníci je obvykle četli na cestě do práce nebo zpět, pak je zahazovali, ti movitější si je nechávali svázat do celé knihy. V obou případech docházelo k nevratnému zničení původního zdroje informací. Stejně tak není známa identita některých autorů, kteří psali pod různými pseudonymy nebo si vzájemně přebírali inspirace. Jedním z nich je například teprve nedávno identifikovaný píšící dělník z Ostravy-Bartovic říkající si Leo Urbanes, považovaný mylně za další fiktivní pseudonym,“ uvádí editor antologie.
Největší kuriozitou Fialových ďáblů je uveřejnění fragmentů takzvaného nezvěstného románu, který patrně nebyl nikdy vydán a jehož části se zachovaly pouze náhodně. Byl avizován pod pseudonymem neznámého autora z Ostravy-Radvanic jako V bludišti života.
Dojde i na další předválečné fenomény lidové literatury, jako je slavný kolportážní román Cirkusová příšera nebo dobový thriller Mrtvý žije z produkce ostravského nakladatelství Svět, které ve své době spolupracovalo například s proslulým malířem Zdeňkem Burianem. Knihu doprovází stejná úprava jako dříve vydanou a dnes již rozebranou studii Černý bod aneb Historie hororu v českých zemích (2015), na kterou Fialoví ďábli volně navazují. Součástí antologie je výstava dobové brakové literatury v Ostravském muzeu, která však vlivem vládních omezení není prozatím přístupná.
