O nových restrikcích jako je uzavření restaurací či škol, které kabinet v pondělí zavedl pro zpomalení druhé vlny koronavirové epidemie, informovaly agentury Reuters, AP, AFP i DPA. Podle agentury Reuters Česko „zažívá nejsilnější nárůst v Evropě“, podle serveru Politico denní nárůst infekcí je jedním z nejvyšších na světě.
Minulý týden pak v Česku mělo za jediný den pozitivní test rekordních
8 600 lidí, což je při přepočtu na počet obyvatel takové množství, jako kdyby USA hlásily přes čtvrt milionu nakažených denně, přiblížil čtenářům závažnost situace server Politico.
Karlův most hostil sousedskou slavnost, stůl měl půl kilometru |
Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí má Česko nejvyšší počet kumulativní počet případů nemoci covid-19 za posledních 14 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel v EU. Zatímco v pondělí jich bylo 432,7, druhá nejhorší Belgie jich měla pro porovnání 364.
Znepokojivá čísla zaujala i britský levicový deník The Guardian . O Česku píše jako o „modelu reakce na covid-19“, který je však nyní kvůli narůstajícím číslům nakažených „na pokraji druhého lockdownu“.
List nepřímo píše, že Česká republika se stala obětí vlastního úspěchu. Připomíná, že jako jedna z prvních zemí uzavřela kvůli koronaviru hranice a zavedla celostátní lockdown s povinnými nošeními roušek. Čísla byla tak nízká, že si Česko vysloužilo mezinárodní uznání.
„Česká republika si vysloužila chválu za to, jak zpočátku při propuknutí epidemie na jaře situaci zvládla,“ uvádí též server Politico. „Když ale začala čísla nakažených v srpnu zase růst, reagovala vláda pomalu a jen váhavě přijala omezení teprve ve chvíli, kdy bilance infikovaných překročila tisícovku,“ dodal server.
„Zřejmý úspěch“ podle Guardianu přiměl vládu premiéra Andreje Babiše, aby postupně zmírňoval protikoronavirová opatření, aby je na konci června zrušila téměř úplně. List podotýká, že Babiš nechtěl zavést roušky, když počet případů začal opětovně růst, z čehož viní neposlušnou veřejnost, méně ochotnou následovat opatření.
Naivní rozlučka na Karlově mostě
Kontrast mezi červnovou slunnou budoucností a pochmurnou přítomností podle řady médií nic neilustruje lépe než „nechvalně proslulá“, jak ji nazývá stanice BBC, rozlučka s koronavirem na pražském Karlově mostě, které se zúčastnily asi dva tisíce lidí.
Podle agentury AP se nyní oslava vítězství nad koronavirem zdá „bolestně naivní“. Podle stanice NBC News je „vzdálenou vzpomínkou“ na dobu, kdy Česko bylo premiantem v boji s koronavirem.
30. června 2020 |
Podobný scénář prvotního úspěchu při zadržování první vlny následovaného špatně zvládanou druhou vlnou proběhl podle serveru Financial Times i v dalších zemích střední Evropy. Karlův most uvádí jako doklad přehnaného a předčasného sebevědomí, že dané země virus zvládly.
‘The Czech Republic’s “Farewell Covid” party in June... seems painfully naive now that the country has the highest per-capita infection rate on the continent, at 398 per 100,000 residents.’ #bestincovid https://t.co/VMkYCzZ7rp
„V tu dobu jsem si nemyslel, že to je bláznivý“, cituje Financial Times jednoho z tehdejších účastníků. „Pozval jsem i svoji babičku. Ale ona pozvání nepřijala.“
Podle BBC vědci považovali počty nakažených v Česku za tak malé, že nešlo mluvit ani o epidemii. „To, bohužel, už dál neplatí,“ píše stanice. Poměr pozitivních případů k testům činí 30 %, „což je číslo, které děsí epidemiology“. Opatření zavedená v pátek jako zkrácení otvíracích dob hospod, zavření fitness center a bazénů a omezení školní výuky jsou „příliš málo“ a přišly „příliš pozdě“.
Zahraniční média varují, že pokud se situace nezklidní, nemocnice by mohly být zahlceny počty nakažených pacientů. Server Euronews uvádí, že české zdravotnictví je pod silným tlakem, jak virus kosí zdravotníky a hrozí tedy nedostatek kvalifikovaného personálu.
Covidový systém skřípe. Hygienici nestíhají, trasování je pomalé |
Jako ostatní středoevropské státy i Česká republika se rozhodla po uvolnění celostátního lockdownu postupovat proti pandemii méně drakonickými, lokálními opatřeními. Podle Financial Times ale odborníci pochybují, zda se svými podfinancovanými a nedostatečně zaplněnými zdravotnickými systémy jsou tyto země toho schopny.
V porovnání s Českem západní země jako Německo a Rakousko více testují. Stanice BBC podotýká, že systém trasování je v Česku pomalý, čeká se i čtrnáct dní.
Agentura AP dodává, že virus nabývá na síle ve většině zemí Evropy, včetně i nyní chválené Itálie. Ve všech lze pozorovat takzvanou „únavu z pandemie“, kvůli níž jsou lidé méně ochotni následovat protikoronavirová omezení.
