Adam Yates ve žlutém dresu v šesté etapě Tour de France.

Adam Yates ve žlutém dresu v šesté etapě Tour de France. | foto: AP

V jiných barvách. Když na Bennetta volali Sagane a Yates si upravil priority

  • 8
Pamatuji si Sama Bennetta, jak jsem ho viděl nemocného s kýlou a předaleko za pelotonem, když chtěl v roce 2016 za každou cenu dokončit svoji první Tour, jenže jeho tělo mu to nemínilo dovolit. Pamatuji si i Adama Yatese, jak předloni přijel bojovat na Tour o pódium, lačný napodobit velké kousky bráchy Simona, ale už ve druhém týdnu v Alpách si zoufal, proč mu ostatní favorité ujíždějí. Ovšem to všechno bylo. Letos se píše jiná historie.

Teď je Sam Bennett muž zelený.

A Adam Yates muž žlutý.

Jsou na Tour poprvé v životě zelený a poprvé žlutý.

Tour de France 2020

Speciální příloha iDNES.cz

Bennett si ve čtvrteční 6. etapě tuto premiéru náramně užíval. „Bylo to úžasné,“ vykládal v cíli na Mount Augoual jezdec stáje Deceuninck-Quick-Step. „Občas i zábavné, když si lidi mysleli, že jsem Peter Sagan. Jsou už tak navyklí, že v zelené je vždycky on a někteří ani nezaregistrovali změnu. A tak stáli na kraji silnice a křičeli na mě: Sagan!“

Zároveň Bennett zakoušel, jak jiná je najednou práce při etapě, když se rozhodne bojovat o zelený dres.

„Musíte sledovat, kdo se snaží dostat do úniků i kdo si jede pro body v prémiových spurtech. Je to docela tvrdé. Ze začátku Tour jsem při prémiích jen následoval kola jiných, teď se prémie snažím vyhrávat.“

I při té čtvrteční, v níž se utkali o zbylé body za uprchlíky, si poradil s Petrem Saganem a svůj náskok v čele bodovací soutěže navýšil na 12 bodů.

Stále zelený Sagan? Ne, slovenskou modlu vysvlékl na Tour bývalý parťák

„Ale je mi jasné, že Peter se rozhodně nevzdá bez boje.“

Nejdřív Bennett snil, že by chtěl oblékat zelený dres aspoň na jeden jediný den. Nicméně s jídlem roste chuť. „Jsem tu, mám ho na sobě a teprve uvidíme, jak dlouho ho dokážu kontrolovat,“ říkal po 6. etapě. „Peter ten dres získal tolikrát. Jeho síla bude hlavně v únicích třetího týdne, v horách si pojede pro prémie.“

Enjoyed my day in green, managed to pick up some more points today thanks to the @deceuninck_quickstepteam boys. Hoping for a good result tomorrow
@woutbeel
#TheWolfpack

3. září 2020 v 21:38, příspěvek archivován: 4. září 2020 v 10:25

Každopádně devětadvacetiletý Ir cítí, jak se jeho původní orientace na vítězství v etapách mění v zelené mámení.

„Ne, neplánoval jsem před Tour, že bych zelený dres chtěl letos vyhrát, i když to bylo cosi, co jsem měl zasunuté kdesi vzadu v mysli,“ vykládá. „Zato teď jsem možná připravený obětovat i svou koncentraci na boj o etapová prvenství právě kvůli tomuhle dresu.“

Stejně tak ani Adam Yates před startem Tour neuvažoval, že se v jeho hledáčku ocitne žlutý dres. On i šéfové Mitcheltonu-Scott tvrdili, jak se zaměří především na jednotlivé etapy. V původním popisu jeho třítýdenního francouzského pracovního úvazku nefiguroval boj o celkovou klasifikaci a už vůbec ne obrana žlutého trikotu.

Ale znáte to, s tím žlutým dekórem, do kterého se oblékají... lidé se mění.

„Každé dítě, co jezdí na kole, sní o tom, že jednou bude mít na sobě žlutý dres na Tour. Já nebyl výjimkou. A teď se to stalo. Byla to krásná zkušenost, snad ho pár dnů udržíme a opravdu poctíme,“ říkal Yates ve čtvrtek večer.

7. etapa Tour

Sledujte podrobně online.

O den dříve přišel k nejcennějšímu trikotu na Tour poněkud podivně. Někdo by možná řekl, že jako slepý k houslím. Až po penalizaci Juliana Alaphilippa

Ale tak to není. Yates si o něj sám říkal aktivitou ve druhé etapě i úsilím v té čtvrté.

„V žádném případě bych skutečnost, že Adam jede ve žluté, nenazýval štěstím,“ zdůraznil Bradley Wiggins ve své tradiční show na Eurosportu. „Adam si ho chtěl v předchozích dnech vzít vlastními silami a na trati to ukazoval. Rozhodně si nenaplánoval: Dáme Julianovi trest a já se potom budu chluvit žlutým dresem.“

Po jeho získání musel pozměnit i svůj přístup k této Tour.

„Pořád tu chci vyhrát etapu, proto jsme sem přijeli,“ povídá. „Ale přece teď nebudu úmyslně ztrácet čas, aby mě později v horách pustili do úniků, když jsem zrovna ve vedení. Budeme to brát den po dni.“

Kdysi Adam Yates nebýval špatným jezdcem pro celkové pořadí. Právě na Tour oblékal v roce 2016 bílý dres nejlepšího mladíka a dojel v něm až do Paříže, celkově čtvrtý. Vzpomínáte, jak na něj tehdy v Pyrenejích spadla nafukovací brána posledního kilometru při sjezdu z Aspinu a zavalila ho?

O rok později ještě skončil devátý na Giru, jenže v dalších letech už jeho snaha prosadit se v celkovém pořadí končila nevalně, brzy vycouvával z popředí klasifikace, zůstával ve stínu bratra Simona, šampiona Vuelty 2018. 

Proto ta změna priorit před letošním ročníkem Tour.

Ve čtvrtek šlapal Yatesův tým na špici pelotonu po většinu dne, speciálně od chvíle, kdy náskok osmičky uprchlíků vyrostl do takové výše, že se Greg Van Avermaet z týmu CCC ocitl v pozici, že svůj oranžový dres (který už stejně brzy přestane existovat) vymění v cíli za žlutý.

Úsilí Mitcheltonu-Scott srazilo náskok uprchlíků ke čtyřem minutám, načež si je udržovali v přijatelném odstupu.

Jen na chvíli vykouklo na špici balíku komando Jumba a zase se odtud vytratilo, čímž naznačovalo: Nemusíme držet taktovku každý den, dneska máme day off. Jak říkal Primož Roglič: „Tentokrát to bylo pro nás jen o tom zůstat v bezpečí a s nejlepšími.“

Na nejprudších pasážích Col de La Lusette se naopak ujal taktovky na špici hlavního pole tým Ineos, který jako by se rozhodl, že ukáže Jumbu a vlastně všem: Hele, kluci, koukejte, my taky umíme diktovat tempo, ještě jsme úplně nezapomněli, co jsme kdysi dělali pro kamaráda Chrise.

Později o tomto svém „vystoupení si na čelo“ jezdci Ineosu vykládali: „Jeli jsme takové tempo, které mělo chránit Egana Bernala.“

Pomocníci Dylan van Baarle s Jonathanem Castroviejem si odpracovali své, ale po překonání Lusette to zjevně už i Ineos přestalo bavit a tempo tudíž zase opadlo. Tadej Pogačar z UAE Emirates v bílém dresu se po defektu snadno vrátil do skupiny favoritů... a daleko před nimi si uprchlík Alexej Lucenko v dresu kazašského mistra jel pro své zatím největší profesionální vítězství.

Škoda, že jezdci Astany tleskalo v cíli jen zhruba padesát přihlížejících, povětšinou akreditovaných. Organizátoři z bezpečnostních důvodů přístup na vrchol výrazně omezili. 

Horský triumf z úniku. Kazach Lucenko na Tour slaví, Yates zůstal žlutý

„Bylo mi proto Lucenka i líto,“ říkal expert Eurosportu Bernie Eisel. „Takové mimořádné vítězství byste si měli užít se vším všudy. I když samozřejmě chápu bezpečnostní opatření organizátorů.“

Za čtyřmi přeživšími uprchlíky dorazili favorité. Ale útočit nebo spurtovat na samém konci dne kvůli pár sekundám k dobru? K tomu se odhodlal pouze Julian Alaphilippe, aby ukázal svoji náturu „potrestán, nezlomen, pořád se bavím“. 

Adam Yates naopak usoudil, že taková snaha by byla málo efektivní: „Stálo by to příliš mnoho energie. Zvlášť když všechny bonusy pobrali uprchlíci.“

A Ineos?

Pokud britská stáj předtím chtěla svým tempem protřídit skupinu favoritů, šlo o příliš slabou demonstraci síly. Cílem projelo pohromadě 31 cyklistů. Egan Bernal, Richard Carapaz a Michal Kwiatkowski mezi nimi.

Když Alaphilippe zaútočil, chtěl ho Kwiatkowski stíhat a ohlédl se na Bernala, jedoucího na jeho zadním kole. Bauke Mollema z Treku, jenž se právě kolem nich cpal dopředu, později sděloval nizozemským žurnalistům, že obhájce titulu nařídil svému pomocníkovi, ať zpomalí.

„Trochu mě překvapilo, že Bernal připustil díru za Alaphilippem. Slyšel jsem, jak na posledních 200 metrech volal na Kwiatkowského: Volně, volně. Možná jen nechtěl jet rychleji - a nebo už nemohl.“

Stav Bernalových bolavých zad je nadále záhadou. Ale o potížích přece nebude vykládat ostatním. Odmítl názor, že by trpěl. „Cítím se den ze dne lépe. Musíme zůstat trpěliví a regenerovat, jak to jen jde,“ řekl jen.

Adam Yates proťal cíl bezpečně vklíněn mezi parťáky Mikela Nieveho a Estebana Chavese, dva zkušené borce, kteří už na podnicích Grand Tour ovládli nejednu etapu (přesněji Nieve 3, Chaves 5). Pokud bude i po páteční sprinterské etapě stále ve žluté, horskou kohortu k víkendovým pyrenejským bojům o výsostný dres bude mít velmi kvalitní. Teď jen, co tomu na Peyresourde a dalších stoupáních řeknou jeho nohy.

Ve čtvrtek šlo ve Francouzském středohoří ještě o úplně jiný typ etapy. „Celý den po rovině a pak až na samém konci dne kopce,“ říkal Yates. „Nebylo úplně snadné vše kontrolovat, ale zvládli jsme to.“

Co bude dál, možná neví ani on.

Zkusit útočit na etapy a zároveň hájit vedení? I po případné ztrátě žlutého dresu dál bojovat o celkové pořadí? Držet současné superdomestiky Nieveho a Chavese u lídra, nebo je raději posílat do úniků? Šéf týmu Matt White bude mít o čem přemýšlet.

Strmá pyrenejská stoupání jezdeckému stylu Adama Yatese svědčí, zato v těch alpských v minulosti často trpěl.

„Mohl bych na etapu zaútočit už teď v Pyrenejích. Vlastně proč ne? Proč bych nemohl i ve žlutém dresu útočit na etapu,“ nechával zaznít tok svého uvažování nahlas. „Jakmile se dostaneme do vysokých hor, o něco se pokusíme. O víkendu nás čekají dvě tvrdé etapy, se spoustou kopců. Ale my máme do hor supersilný tým. Takže: Já se těším.“

Taryn Kirbyová, tisková mluvčí Mitcheltonu-Scott, a Adam Yates po etapě:

Loni v Pyrenejích dvakrát vyhrál etapu brácha Simon, který se právě chystá na boj o celkové pořadí na Giru.

Adam by v těchto majestátních horách moc rád opět vytesal příjmení Yates do análů vítězů.

Tým mu pomůže. V úsilí o etapu i při žluté práci. A to i přesto, že se Adam Yates po sezoně chystá přestoupit do Ineosu. Cyklistická filozofie Matta White doposud ani v nejmenším nepřipomínala sportovní ředitele z některých jiných stájí, kteří se snaží odcházející jezdce vystavit do postavení mimo hru.

Odvážná hra bratrů Yatesových na cyklistických podnicích Grand Tour bývala v minulosti vždy velice zábavná. 

Určitě bude taková i letos.