Současný polský prezident Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), v nedělních volbách svůj post obhájil. Jeho vítězství znamená potvrzení mocenských pozic vládnoucí strany, která v Polsku v posledních letech obsadila většinu klíčových pozice veřejného života.
Duda podle ní získal 51,21 procent hlasů. Jeho protikandidáta, varšavského primátora Trzaskowského z opoziční proevropské Občanské platformy, podpořilo asi 48,79 procenta lidí. Prezident před oficiálními výsledky mluvil o 70procentní účasti, nakonec hlasovat přišlo přibližně 68 procent voličů.
„Před námi jsou tři roky bez voleb. To je dobrý čas na to, abychom zavedli reformy, které jsou ještě plánované, abychom dokončili programy, s nimiž jsme už začali,“ řekla v polském rozhlase europoslankyně za PiS a bývalá premiérka Beata Szydlová. Strana ovládá klíčové pozice ve státních firmách, kontroluje veřejnoprávní média.
Duda v minulosti býval členem strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda si získala popularitu mezi lidmi díky štědrým sociálním programům. Prosadila však i sporné reformy například v justici. Kvůli nim se podle domácích i zahraničních kritiků soudnictví dostalo pod vliv politiků. Duda krátce po svém prvním zvolení prezidentem v roce 2015 se členství ve straně vzdal.
Duda, který vystupuje jako horlivý obránce konzervativních hodnot, jako je rodina v jejím tradičním pojetí, v předvolební kampani útočil na stoupence hnutí za posílení práv sexuálních menšin.
Zástupci proevropské Občanské platformy, za niž se ve volbách o přízeň voličů ucházel Trzaskowski, řekli, že shromažďují informace o problémech, které hlasování provázely. „To byly více než organizační zmatky, vypadalo to, jako by se někdo úmyslně snažil snížit počet hlasů odevzdaných v zahraničí,“ tvrdí Tomas Siemoniak z opoziční proevropské Občanské platformy.
Voliči si stěžovali, že nedostali včas hlasovací lístky. Před polským konzulátem v chorvatském Splitu museli zájemci o volby podle polských médií čekat ve frontě až šest hodin.
Podle analytiků vzhledem k těsnému výsledku se obě strany mohou obrátit na nejvyšší soud, napsala agentura Reuters. „Při tak nevelkém rozdílu je důležitý každý tisíc hlasů,“ řekl Siemoniak.
Trzaskowski neztrácel naději
Ve volebním štábu dosavadního prezidenta Dudy již před výsledky panovala pozitivní a sebevědomá atmosféra, hlava státu děkovala svým příznivcům, ale i kritikům. „Ať žije Polsko! Jsem velmi dojatý. Děkuji z celého srdce všem svým krajanům,“ prohlásil Duda po oznámení údajů z průzkumu.
Na druhé straně Trzaskowski neztrácel naději. „To je jen začátek. Jsem přesvědčený, že zvítězíme a že se to jen tak snadno nezmění. Jakmile jsme se probudili, nic nás neuspí. Pokud jsme se probudili, vytvořili jsme pouto a řekli jsme, jaké Polsko chceme, že chceme rovnováhu a brát v úvahu tu moc, kterou máme v rukou. Na jedné straně byl celý státní aparát, propaganda. Měli naprosto všechno, spoustu peněz, manipulace. A my jsme měli občanskou společnost,“ prohlásil před oficiálním výsledkem Dudův protikandidát.
Hlasovat mohlo skoro 30 milionů oprávněných voličů, uvedla televize TVN 24.
Podle agentury Reuters se účast v 17 hodin pohybovala kolem 52 procent. Byla tak zhruba o čtyři procenta vyšší než v prvním kole koncem června. Při minulých volbách před pěti lety byla touto dobou účast 40 procent.
Polské prezidentské volby mohou rozhodnout důchodci |
Duda před dvěma týdny vyhrál první kolo se ziskem 43,5 procenta hlasů, což na zvolení nestačilo. Trzaskowski dostal 30,46 procenta a jako druhý v pořadí postoupil do klíčového klání.
Agentura AP označila nedělní hlasování za „test populismu v Evropě“ po velmi ostré předvolební kampani, ve které nechyběly ani výpady proti sexuálním menšinám, antisemitské i protiněmecké tóny.
Agentura Reuters zase upozornila, že výsledek voleb může formovat další vztahy země s Evropskou unií, poznamenané obavami o právní stát v Polsku.
.
