V červnu se tak deficit rozpočtu prohloubil o 37,8 miliardy Kč. „Zatímco v předchozích letech bylo tradičně přebytkové hospodaření v červnu výrazně podpořeno inkasem daní z příjmů právnických osob, v letošním roce převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady opatření financovaných státním rozpočtem na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedlo ministerstvo.
„Dosavadní vývoj hospodaření odpovídá scénáři, který předpokládáme v souvislosti s projednávanou novelou rozpočtu na letošní rok s deficitem 500 miliard. Nárůst výdajů o 130 mld. Kč v podobě nastartovaných záchranných programů a meziročně téměř dvojnásobných investic z národních zdrojů, bude mít příznivý dopad do ekonomického vývoje v následujících měsících a usnadní konsolidaci v následujících letech,“ tvrdí ministryně financí Alena Schillerová.
Sněmovna v dubnu kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun a tento týden pustila do druhého čtení projednání návrhu na zvýšení schodku na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
| leden-červen | saldo |
|---|---|
| 2005 | 3,7 |
| 2006 | 7,6 |
| 2007 | 1,2 |
| 2008 | -5,6 |
| 2009 | -68,2 |
| 2010 | -75,6 |
| 2011 | -62,8 |
| 2012 | -71,7 |
| 2013 | -31,5 |
| 2014 | 1,4 |
| 2015 | 22,6 |
| 2016 | 40,6 |
| 2017 | 4,6 |
| 2018 | -5,9 |
| 2019 | -20,7 |
| 2020 | -195,2 |
„Pro zbytek roku očekáváme další zhoršování bilance rozpočtu a to navzdory tomu, že některé podpůrné programy budou postupně dobíhat a klesnou tak výdaje na jejich udržování. Místo nich se ovšem v druhé polovině roku přihlásí o slovo nárůst nezaměstnanosti a ukončování aktivity těch podnikatelských subjektů, které se bez podpory neobejdou. Pokud se nenaplní pesimistické epidemiologické scénáře, předpokládáme, že aktuálně diskutovaný deficit na úrovni 500 miliard by měl stačit i s rezervou,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Také ekonom Komerční banky František Táborský očekává za celý rok schodek lepší než onoho schvalovaného půl bilionu, a sice zhruba na úrovni 400 miliard. „To by znamenalo nárůst zadlužení veřejných financí na 39,5 % HDP. Zásadnější než konečný stav letošního hospodaření podle nás ale bude výhled pro další roky, o kterém nám Ministerstvo financí prozatím příliš neřeklo,“ dodává.
Klesající příjmy, rostoucí výdaje
Příjmy rozpočtu ke konci června meziročně klesly o 44,2 miliardy na 699,7 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 51 miliard na 591,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 130,4 miliardy na 894,9 miliardy korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci června kleslo meziročně o 17,3 miliardy na 90 miliard korun. Důvodem je podle MF především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Poslanci podpořili schodek 500 miliard, Schillerová kývla na pomoc dohodářům |
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 8,2 miliardy na 127,3 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.
V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 15,5 procenta, tedy o 111,7 miliardy, na 830,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 40,8 procenta, tedy o 18,7 miliardy, na 64,5 miliardy korun.
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které vzrostly o 7,7 miliardy Kč. Jen za poslední čtyři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 9,8 miliardy Kč, meziročně o 6,3 miliardy více, informovalo MF.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci června 339,4 miliardy korun, meziročně o 39,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 253,4 miliardy korun.
