Po celou chladnou část roku, už od října, ale především v prosinci, lednu a v únoru převládaly v Česku jednak nadnormálně vysoké teploty, ale také nadstandardní rozptylové podmínky.
„A to nejvýrazněji právě v Moravskoslezském kraji. Tento netypický průběh zimy se příznivě promítl do úrovně kvality ovzduší v regionu. Celková imisní situace byla v uplynulé sezoně výjimečně dobrá,“ řekla vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Blanka Krejčí.
Znamená to například, že za posledních pět zim byla ta poslední nejchudší na dny s překročeným denním limitem pro prach. Četnost počtu překročení se třeba v Ostravě snížila na 30 procent oproti jejich průměrnému počtu v předešlých čtyřech zimách a obyvatelé krajské metropole tak nadlimitní množství prachu dýchali jen třetinu dnů.
Na Karvinsku byl pokles nižší, například Věřňovice se dostaly na 65 procent, tedy zhruba dvě třetiny obvyklého počtu nadlimitních dní. „Naopak v lokalitách vzdálenějších od jádra průmyslové aglomerace bylo snížení ještě výraznější než v Ostravě,“ doplnila Blanka Krejčí.
Mimořádný byl podle hodnocení odborníků už rok 2019 jako celek, kdy se smog držel jen v místech zatížených dopravou a průmyslem a při hranici s Polskem, a ovzduší tak bylo nejčistší za posledních dvacet let.
„Výsledky za rok 2019 potvrdily klesající trend v naměřených koncentracích,“ konstatoval mluvčí Zdravotního ústavu Ostrava Michal Pistolas. Ústav sleduje stav ovzduší v kraji na místech, kde nejsou standardní stanice.
První čtvrtina roku 2020 na to navázala. Věřňovice, ač tabulku nejzatíženějších míst stále vedou, od ledna do března čelily 20 dnům, kdy koncentrace prachu vystoupaly do nadlimitních hodnot. Loni to za stejné období bylo 30 dní a v lednu až březnu 2018 dokonce 53 dnů.
Ovzduší méně škodí i kotle, míní starosta Lutyně
„Je to výrazně poznat. Tím, že letos hodně foukalo, je situace úplně jiná než obvykle,“ komentoval starosta Dolní Lutyně, jejíž místní částí Věřňovice jsou, Pavel Buzek. V čele obce stojí čtrnáct let a podobnou situaci zažívá poprvé.
Dodal však, že ačkoliv zásadní vliv má počasí a rozptylové podmínky, ovzduší méně škodí i kotle.
„Ve třetí vlně kotlíkových dotací si kotel u nás vyměnilo nebo vymění na šedesát domácností. V součtu s předchozími výzvami se blížíme ke stovce. A řada lidí si je mění na vlastní náklady,“ konstatoval s tím, že myšlení se mění i v sousedním Polsku.
„Některá tamní města a obce výměny kotlů podporují i výrazně více než my,“ sdělil starosta.
Příznivou zprávou za uplynulé chladné období je i skutečnost, že smogová situace nebyla vyhlášena žádná.
„Jde o první takovou sezonu od roku 2009, kdy do legislativy, týkající se smogového varovného a regulačního systému, byly znovu včleněny limitní hodnoty pro aerosolové částice,“ upřesnila vedoucí oddělení kvality ovzduší Krejčí.
Sezona 2019/2020 v kraji
|
V sezoně 2018/2019 nejzatíženější aglomerace Ostravsko-Karvinsko a Frýdecko-Místecko bez Třinecka tonula ve smogové situaci celkem 126 hodin, o sezonu dříve 304 hodin a v sezoně 2016/2017 dokonce 760 hodin.
Regulace průmyslu za tato období čítala 84, 156, respektive 249 hodin. Poslední sezona hlásí nulu.
Průmysl tím ušetřil. „Přesně to vyčíslené nemáme, ale regulace přijde řádově na statisíce denně,“ nastínila loni mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá-Dvořáková.
