Dnes se už také ví, že někteří nakažení nemají žádné příznaky. U jiných virus napadá horní cesty dýchací, což se projevuje mírnějšími obtížemi. U části lidí ale může vyvolat vážnější průběh. Přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková vysvětluje, co se s plícemi děje, když je virus napadne.
Jak je možné, že u někoho se virus vůbec neprojeví a u někoho začnou selhávat plíce?
Roli hraje několik faktorů. Jedním z nich je genetika. Každé tělo jinak virus rozpoznává a jinak na něj reaguje. Dalším faktorem jsou přidružené nemoci a stres. A zřejmě i kouření zvyšuje pravděpodobnost, že respirační systém nemocného bude více napaden. Takže když se tohle všechno sejde dohromady, může dojít i u zdravého člověka k závažnému postižení plic. U nás se už ukazuje, že pacienty nejsou jen senioři, ale i mladší lidé.
Martina Vašáková  MUDr. Martina Vašáková Předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice. |
Imunitní odpověď těla na koronavirus přichází ve dvou vlnách. První je taková váhavá, protože je to virus, který lidstvo zatím nezná. Imunitní soustava ho nejdřív nerozpoznává a on se v těle množí. Ve chvíli, kdy imunita začíná reagovat, tak paradoxně u těch lidí, jejichž reakce je moc velká, může dojít ke zničení tkání. To znamená, že závažná plicní postižení mohou být způsobená také přemrštěnou reakcí imunitního systému.
Co se přesně děje s plícemi napadenými koronavirem?
Představte si, že máte v plicích hodně virů a váš imunitní systém zcela správně po týdnu, kdy se to naučí, rozpozná napadené buňky a všechny je zabije. Dojde k zánětlivé reakci na virus. V lepším případě se to začne hojit, zánět se vstřebá, plicní sklípky se začnou znovu potahovat zdravými buňkami.
V horším případě dochází k tvorbě vaziva – takových rozsáhlých jizev. Napadené okrsky plic se znovu neprovzdušňují. Plíce se celá jizví a přestává být schopná funkce.
Může koronavirus u někoho plíce nenávratně poškodit?
Může. Není to typické jen pro koronavirus, ale pro všechny virové zápaly plic. Mám ve své ambulanci pacienty po těžkých zápalech, u kterých se to strašně dlouho hojí. Jsou to vesměs lidé, kteří jsou po umělé plicní ventilaci. To ale ještě neznamená, že dotyčný bude kvůli plicím invalidní. Může se stát, že po dvou až třech měsících se pacient už ani nezadýchává a vrátí se zpátky ke sportu.
Teď se bavíme o těch, kdo mají těžký průběh nemoci. Může onemocnění poškodit plíce i u těch lidí, kteří mají jen mírné příznaky?
Mírné plicní postižení se u většiny lidí, kteří se koronavirově zadýchávají, zahojí celkem dobře. Neříkám, že u všech, ale u většiny to tak je.
Koronavirus v Česku |
Máme dostatek plicních ventilátorů pro případ, že by u více lidí měla nemoc těžší průběh?
Záleží na tom, kolik lidí by bylo postiženo tak závažně, aby umělou plicní ventilaci potřebovalo. Zatím nedošlo k tomu, že by se někdo na plicní ventilaci nedostal. Ať už v případě koronaviru či jiném.
Podobné situace zažíváme v době chřipkových epidemií. To je velký nával pacientů se zápaly plic, kdy potřebujeme velké množství plicních ventilátorů.
Zažila jsem vypjaté situace, ale vždy jsme to nějak vyřešili. Jednotlivá oddělení i nemocnice mezi sebou o tom komunikují. Zatím si myslím, že koronavirová pandemie v Česku probíhá docela dobrým způsobem, protože je tu velmi dobrá úroveň zdravotnictví a péče o pacienty. Nedovedu si představit, že bychom tady měli přeplněné ventilátory a pacient, který jej potřebuje, by jej nedostal.
Jste předsedkyní České pneumologické a ftizeologické společnosti, která se spolu s dalšími lékařskými společnostmi zapojila do výzvy apelující na kuřáky, že teď je vhodný čas s kouřením přestat. Proč je u kuřáků větší riziko horšího průběhu onemocnění?
Biologický vliv tabákového kouře na respirační epitel a plicní sklípky je takový, že ničí řasinky, které jsou na povrchu každé buňky v dýchacích cestách. Tudíž je kvůli tomu méně odsouván hlen a viry a bakterie se v dýchacích cestách mohou snáze usadit a způsobit zánětlivé potíže.
Navíc kouření samo o sobě zvyšuje počet vstupů koronaviru do buňky. To znamená, že u kuřáků může být koronavirem napaden větší počet buněk. Obecně ale platí, že kuřáci mají horší zdraví dýchacích cest, jsou náchylnější k infekcím, nemluvě o riziku rakoviny plic.
Jak jsou na tom Češi obecně se stavem svých plic?
Téměř třetina Čechů kouří. Je to velice smutný údaj a nedaří se nám ho zlepšit. Podle toho vypadá i plicní zdraví Čechů. Očekáváme, že 200 až 300 tisíc lidí má obstrukční plicní nemoc (závažné plicní onemocnění – pozn. red.).
Místo raket výroba ventilátorů. Izrael jich chce vyrobit dostatek pro všechny |
Někteří z nich ještě nemají takové potíže, aby šli k lékaři. Řada kuřáků si myslí, že kašlat po ránu je normální, ale už to je počátek chronické plicní nemoci. Hodně lidí ve středním a starším věku se zadýchává, ale protože to nejsou sportovci, nevadí jim, že nemohou vylézt do třetího patra. Stejně se všude vozí výtahem nebo jezdí autem.
Příznaky na začátku ne že nevnímají, ale zlehčují to. Jsem kuřák, tak prostě ráno trochu kašlu nebo se zadýchávám. Většinou si toho všimnou, až když přijde první větší zhoršení.
Dalším vypovídajícím údajem je rakovina plic. Bohužel každý rok máme kolem šesti tisíc pacientů s rakovinou plic, což je jednoznačně nemoc z kouření a je to velká tragédie. Takže obecně plicní zdraví není úplně špatné, ale ani moc dobré, a to zejména kvůli kouření.
Co každý z nás může dělat pro zdraví svých plic? Tedy kromě toho, že nebudeme kouřit.
Zapomínáme, že máme pohybový aparát. Funkce plic není jen o tom, že plicní sklípky převádějí kyslík do krve, ale slouží jako dechová pumpa. Záleží na kondici svalu bránice a hrudního koše, jak dobře budeme dýchat. A záleží na naší celkové kondici.
Návrat do normálu koncem května či června, odhadl Babiš |
Určitě bych doporučovala pravidelnou fyzickou aktivitu. Není nutné, aby všichni běhali, skákali a jezdili na kole. Měli bychom však co nejvíce chodit pěšky, nejlépe každý den jít na procházku, protože chůze je pro nás nejpřirozenější pohyb, při němž zapojujeme největší množství svalů.
Důležitá je i optimální tělesná hmotnost. Obezita je velkým rizikem pro komplikace typu zápalu plic. Pokud jej tito lidé dostanou, často končí na umělé plicní ventilaci. Záněty plic navíc trvají dlouho.
A samozřejmě je problémem stres. Když se člověk stresuje, zvyšuje se u něj riziko všech infekcí a jejich horšího průběhu. Určitá duševní hygiena je proto také na místě. No a když už musíme kouřit, tak bychom se alespoň měli snažit cigarety omezovat.
