Zahustel skóroval v závěru právě hlavou, kterou už měl přitom v té době zafačovanou. „Asi mám na Slavii štěstí. První gól ve Spartě jsem dal proti ní a teď první ve Slovácku taky,“ líčil.
Zranil se pár minut předtím při bránění, kdy se před vlastní bránou ve vzduchu srazil se spoluhráčem Patrikem Šimkem.
„On byl trošku přistrčený, z naší srážky má pěknou bouli jako boxer. Shodou okolností jsme oba, kteří jsme leželi krvaví, zařídili gól. Krásně mi na něj nacentroval. Když jsme gól v hloučku slavili, říkali jsme si, že jsme se museli nejdřív střetnout hlavami, abychom si porozuměli,“ smál se Zahustel.
Zápas musel i přes zranění dohrát, protože Slovácko už v té době nemělo k dispozici střídání. Ze hřiště by prý ale i tak nešel. „Hlava mě nebolela, šlo jen o to rychle ji zavázat, vyměnit dres. Rozhodně jsem chtěl pokračovat, protože jsem trošku doufal, že bych gól mohl dát,“ poznamenal osmadvacetiletý hráč.
Hlavičkám se i se zraněním nevyhýbal, už před svou trefou dokonce zahodil další podobnou šanci.
„Nějaké rány do hlavy už jsem dostal, není to první šití. Mám hru hlavou rád a vyžívám se v tom, i když mám hlavu otevřenou,“ podotkl Zahustel. „Ale s rozbitou hlavou to byl můj premiérový gól. Žena říkala, že mi ovázaná hlava sluší, ale já doufám, že už to nebudu potřebovat.“
Slovácko po výhře na Spartě a hned dvou triumfech nad Plzní zaskočilo v této sezoně i třetí velký český klub.
„Je vidět, že Slovácko má kvalitu a sílu a musí se s námi počítat. Ale hlavně nesmíme usnout na vavřínech, abychom si nemysleli, že když porazíme Slavii, porazíme každého. Čeká nás ve středu domácí čtvrtfinále poháru s Libercem, pak liga v Teplicích. Pořád to musíme potvrzovat a bojovat o šestku, což je náš cíl,“ zdůraznil slovácký záložník či obránce.
Aktuálně je jeho tým na páté příčce, na níž jej dělí tři body od třetího Jablonce i devátého Liberce. Jak se udržet nahoře?
„Pořád pracovat jako jsme pracovali proti Slavii. Byl to opravdu týmový výkon, tak se vyhrává,“ uvedl Zahustel.
