„Jsem rád, že vyhrál borec na hondě, a navíc Američan. S Rickym se známe, i z tréninků v Americe, kde jsme se potkávali. Hlavně jsem mu přál, aby se mu něco nestalo v poslední nebo předposlední etapě s motorkou, aby neměl smůlu,“ pronesl věcně vítězův jmenovec Jan Brabec. „To, že jsme jmenovci, už každý ví, to je běžná věc,“ pousmál se jezdec týmu Big Shock Racing.
Sám obsadil konečné 54. místo, což ho moc nenadchlo. Dolů pořadím ho srazila především šestihodinová penalizace po dojetí 10. etapy kvůli nepovolenému provedení opravy zlomených řídítek. Nebýt toho, patřila by mu 36. příčka, což by bylo v intencích předchozích dvou umístění. „Na druhém kilometru 10. etapy jsem spadl a motorka, jak byla natankovaná a vážila 200 kilo, padla na bok a zlomila se řídítka. Jel jsem zpět do zóny, která nebyla servisní, tím pádem jsem dostal šest hodin penalizaci a do etapy jsem znovu vyrážel 21 minut za posledním člověkem na startu,“ lamentoval po návratu domů Brabec. Po penalizaci zbývaly z letošního Dakaru už jen dvě etapy a v nich už se pořadím vytáhnout zpět nahoru nestihl.
Přesto si i český jezdec Brabec mohl připadat částečně jako vítěz. Především rallye dokončil, což je výrazný úspěch po překonaných zdravotních problémech a startu s několika šrouby v noze.
Potrápily ho ranní mrazíky, brzká vstávání a přejezdy v chladu, kvůli nimž si na motorku oblékal ještě jednu vestu navíc, nejvíc ho ale limitovalo loni těžce zraněné koleno. Kvůli tomu jel Brabec de facto „na jedné noze“ a nemohl závodit naplno.
„Dá se říct, že jsem jel se zataženou ruční brzdou. Byl to výkon na padesát procent,“ přiznal. „Když jsem přijížděl do cíle etapy, bylo to uvolňující, že mám další den za sebou, ale noha nedovolovala jet naplno a šlachy taky ne. Musel jsem vždycky zpomalit. Nemohl jsem si dovolit, co bych normálně chtěl,“ popsal svoje patálie.
Na převážně kamenité trati, kterou kvůli nekonečným rovinkám označil za nudnou, se Brabec se svými limity vnitřně smířil. „Loni v Peru bylo 160 navigačních bodů. Tady jich bylo třicet. Takže se jelo: zahněte doprava, jeďte rovně, po 100 kilometrech zahněte doleva. Nebavilo mě to,“ ulevil si 36letý matador.
Místo nahánění vteřin se mu alespoň dařilo dobře číst trasu, při jednom z pádů si sice zlomil malíček, ale nad tím mávl rukou.
„Dakar byl letos hodně těžký, byl taky smrtící a plný emocí po tom, co na motorce zahynul Paulo Goncalves. Na všech bylo vidět, že mají zataženou ruční brzdu,“ řekl.
Bezprostředně dopadla tragédie na jeho tréninkového parťáka Štefana Svitka, který byl na místě nehody jako první.
„Števo z toho byl úplně vyřízený. Já jsem tam taky zastavil, taky jsem byl psychicky rozsekaný, ale celý koloběh musel jet dál, nešlo se zastavit. Myslím, že jsme se s tím každý poprali, jak jsme mohli, a troufám si říct, že na všechny to padne až teď. Jak je po Dakaru, každý bude přemýšlet,“ uvedl závodník z Nosislavi.
Na přelomu ledna a února se měl zúčastnit série interaktivních besed Posedlí Dakarem, které pořádá jeho tým Big Shock Racing. Tento týden však Brabec oznámil, že kvůli vztahům s týmovým kolegou na kamionu Martinem Macíkem svoji účast ruší. V Brně se akce koná 6. února v Boby centru.
