Zprávu přinesla srbská stanice B92.
Na videu, které se v pondělí rozšířilo na sociálních sítích, je vidět druhý hráč tenisového žebříčku Djoković, jak se svým spoluhráčem Viktorem Troickým společně zpívají písně Pochod na Drinu a Vidovdan. Ty jsou v některých zemích bývalé Jugoslávie považovány za hymny srbského nacionalismu.
„Po vojenském pochodu pokračovali s Kosovem! Můžeš být vítěz ATP, ale zůstaneš primitiv, zaostalec a obyčejný balkánský nacionalista a šovinista. Není náhoda, že Novak Djoković je nejméně oblíbený tenisový šampion v dějinách,“ nediplomaticky napsal na Twitteru kosovský diplomat.
Pochod na Drinu je tradiční srbská vojenská píseň z první světové války, kterou bez ohledu na původní historický význam i kontext častým zpěvem v 90. letech znevážily srbské polovojenské jednotky za válek doprovázejících rozpad Jugoslávie.
After Military March Song they continued with Kosovo...!
You can be ATP winner but still deep remain primitive, backward and ordinary Balkan nationalist and chauvinist!
Not accidentally Novak Djokovic has been the least liked and loved Tenis champion in History. https://t.co/SUb1rDBLOK
Píseň Vidovdan, tedy Den sv. Víta, vznikla koncem 80. let minulého století v době vzrůstajícího napětí mezi srbským a albánským obyvatelstvem v někdejší jihosrbské provincii Kosovo. To je v textu velebeno jako nezcizitelná součást srbské duše.
Srbská tenisová reprezentace v neděli vyhrála premiérový ročník ATP Cupu v australském Sydney, když ve finále výsledkem 2:1 zdolala výběr Španělska. Djokovič ve své dvouhře porazil světovou jedničku Rafaela Nadala a společně s Troickým rozhodli v deblu, v němž přehráli dvojici Carreňo, López.
Djokovičův otec Srdjan podle B92 uvedl, že jeho syn je „nacionalista“, stejně jako on i „většina lidí v Srbsku“.
„To není nic sprostého, milujeme svůj národ a svou zemi. Není to tak, že nenávidíme cizí národ a cizí zemi. Vy jste vstoupili do naší země a víte, že je to naše svatá země, jako je pro Židy Jeruzalém. Proto budeme vždy stát při našem Kosovu a nášem národu tam dole (v Kosovu). Nemyslete si, že se na tom něco změní za deset, 20, 100 či 1 000 let. Kosovo bude vždy srdcem Srbska,“ řekl Srdjan Djoković.
