Dva nové objekty vyrostou ve Wenzigově ulici, hned vedle Domova svatého Františka. Ten funguje od roku 2000 a provozuje ho plzeňská městská charita. Podle jejího ředitele Pavla Janouškovce se za devatenáct let potřeby a počet klientů výrazně znásobily.
Zaměstnanci teď denně pomáhají osmdesáti až sto lidem. Nejvíce jich přichází do noclehárny, která nabízí 46 lůžek. Zvláště v zimních měsících ale místa nestačí, a tak bezdomovci využívají alespoň takzvanou teplou židli.
V budoucnu se kapacita noclehárny zvýší na osmdesát. „Myslím, že tímto krokem se problém na dlouhé roky dopředu vyřeší,“ je přesvědčený vedoucí charitního zařízení Džemal Gërbani.
V republice zatím ojedinělý je chystaný takzvaný mokrý dům, který bude mít na starosti Armáda spásy. Jde v podstatě o azylový dům se speciálním režimem, který přijme i podnapilého člověka.
Zjednodušeně řečeno se jedná o jakýsi předstupeň protialkoholní léčebny se 24 lůžky.
„Snahou je věnovat se těm, kteří zatím nejsou schopni se pití vzdát. Nicméně klienti musejí přistoupit na naše pravidla hry. Povinně budou pracovat, účastnit se volnočasových aktivit nebo terapií,“ sdělil národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.
Každý jedinec bude mít stanovený individuální plán, do něhož spadá také setkání s odborníkem na léčbu závislostí. „Cílem je dát těmto lidem šanci si život srovnat. Ideální je, aby poté pokračovali na detox,“ doplnil.
Ačkoli takzvané mokré domy zatím v ČR nestojí, dobré zkušenosti s nimi nezisková organizace má v Holandsku.
„Kromě Plzně o této alternativě ještě jednáme v Praze,“ dodal. Sám několik let stál v čele havířovského domova, který se zaměřuje na následnou péči pro alkoholiky.
„Až 75 procent klientů se udrží a abstinuje. Viděl jsem různé příběhy, včetně těch, kteří vypadali jako trosky a ze závislosti se nakonec dostali. I pro společnost je dobře, aby nepopíjeli na veřejnosti, ale pracovalo se s nimi,“ zdůraznil.
Jestliže se provoz mokrého domu osvědčí, chce Armáda spásy diskutovat rovněž o založení této návazné služby v Plzni.
Podle radního pro ekonomiku Davida Šloufa už je připravená studie. Hned začátkem roku 2020 město vypíše soutěž na projektovou dokumentaci. Náklady se vyšplhají na přibližně 90 milionů korun.
„Šedesát milionů chceme získat z dotací, zbytek uvolníme z rozpočtu. Půjde-li vše hladce, v roce 2020 získáme stavební povolení. Hotovo by mohlo být v polovině roku 2022,“ nastínil.
Zastupitelé uvažovali, zda stávající objekt ve Wenzigově ulici opravit, nebo zbourat a nahradit lepším zázemím. Nakonec zvítězila druhá možnost. „Návrh jsme konzultovali s Charitou a Armádou spásy. A jejich požadavky jsme rovnou zahrnuli do studie,“ uzavřel Šlouf.
Pokud se klienti snaží, mohou dostat sociální byt
Ředitel městské charity Janouškovec se domnívá, že aktuálně nastavený systém pro osoby bez střechy nad hlavou se v poslední době v Plzni zásadně zlepšil. „Pokud se klienti snaží, mohou dostat sociální byt, případně později i městský,“ řekl.
Oproti minulosti nemají bezdomovci ani potíže sehnat zaměstnání. „Firmy se nám dokonce o zájemce perou. Většinou se jedná o jednoduché pomocné činnosti, u kterých se uchazeči rychle zaučí,“ vysvětlil.
Podle jeho kolegy a vedoucího Domova svatého Františka Gerbaniho v krajské metropoli ještě chybí pobytové zařízení pro bezdomovce se zdravotními potížemi.
„Jsou to situace, kdy už v nemocnici nemohou zůstat, protože není důvod k jejich hospitalizaci, ale potřebují určitou dobu na doléčení. Nicméně chápu, že jde o věc finančně ještě nákladnější,“ uvědomuje si. V Plzni je pro tuto cílovou skupinu k dispozici ordinace praktického lékaře, kterou opět zajišťuje Charita.
