Z fotbalového svátku v Edenu uplynula hodina, když Bořil u postranní čáry barcelonského kapitána zbořil. Messi se v bolestech svíjel na zemi, domácí bek si myslel, že situaci přihrál.
Slavia - Barcelona 1:2, parádní výkon na bod nestačil, rozhodl vlastní gól |
Krátce poté si celou věc od plic vyříkávali.
„Mluvil na mě anglicky, říkal, že jsem mu dal loktem. Já mu říkal jako že ne, ale potom mi všichni povídali, že jo,“ rozesmál se Bořil. „Ještě jsem se mu nestačil omluvit. Asi to ani nestihnu. Ale se mnou to prostě bolí no, neměl tam chodit,“ vyprávěl po třetím duelu Slavie ve skupině Ligy mistrů.
Dosud jste Messiho sledovali v televizi, jaké to bylo si proti němu zahrát?
Je to sympaťák, fakt profík. Všichni říkají, že je chodec. Je, ale jak dostane balon, je k nezastavení, může si z nás udělat kuželky. Já s ním běhal, ale nešlo ho moc zachytávat. A k tomu jsem se snažil i podporovat útok.
Ten jste podpořil vyrovnávacím gólem. Jak jste se v té padesáté minutě ocitl na hrotu?
Jste asi třetí, kdo se ptá. Já ani nevím, jak to vzniklo! Musím se pořádně podívat na videu. Běžel jsem setrvačností dopředu a najednou se balon dostal k Masopustovi. Tak mě napadlo, že poběžím středem a on mi to tam krásně dal. Soustředil jsem se, abych si to přiťukl a pak to byl prostě kladenskej nárt. (smích) Jsem rád, že jsem Ter Stegena prostřelil a srovnali jsme na 1:1.
Po utkání s Kluží jste skóroval i na té nejslavnější scéně. Nepůjdete příště do útoku?
Já dřív bejval útočník. A dobrej! Ale byl jsem malej a trenéři mi nedávali takovou důvěru. Udělali ze mě nejdřív záložníka a pak to bylo: nemáš fleka, hraješ beka.
Teď vážněji. S Barcelonou jste hráli vyrovnaně, byli blízko gólu na 2:2. Převládá v týmu velké zklamání?
Přesně tak. Chtěli jsme si to s Barcelonou rozdat na férovku, to se podařilo, nás jen sráží to, že nedáváme vyložené šance. Proto se takhle hrozně nadřeme. Byla to škola hrou, viděli jsme, co umí Messi, kterého prostě nejde chytnout...
Podali jste výkon za hranicí možností?
Neřekl bych, hrajeme takhle v Evropě pořád. Jsme v dobrý náladě, víme, co chceme hrát, a je to na hřišti vidět.
Stihli jste si po zápase třeba se soupeři popovídat? Co na vás říkali?
Vůbec ne, mě právě překvapilo, že hned odešli, ani si s námi pořádně nepodali ruku, to mě zarazilo. Nečekal jsem to od nich.
Zatím jste ve skupině předvedli tři skvělé výkony, ale máte „jen“ bod. Neubírá vám to trochu na té euforii?
Je to Liga mistrů, hráli jsme proti Barceloně, všichni čekali, že dostaneme búra... Nemáme se za co stydět. Je jasný, že máme jen jeden bod, ale jsme ve skupině smrti. Chceme každopádně být třetí, abychom postoupili do jarní části Evropské ligy. Klíčové bude porazit doma Inter.
Ten nad Dortmundem vyhrál a má teď čtyři body. Komplikace?
Je to tak. Bude to náročné. Doufejme, že budeme ještě venku bodovat. Ale je to prostě těžký, je vidět, že jsou někde jinde. Přitom v některých fázích jsme Inter, Dortmund i Barcelonu přehrávali, měli jsme vyložený šance. Jen nás prostě sráží, že nedáváme góly.
Ty výkony asi mohou na sebevědomí jen přidat, že?
Určitě, i kondičně jsme na tom velice dobře. Nemáme se za co stydět, hráli jsme dobře. Stáli proti nám nejlepší hráči světa, nevím, co bych dodal.
V neděli vás čeká ligový šlágr s Plzní. Nebude těžké přepnout na jinou soutěž?
Bude to těžké, ale Plzeň bereme jako evropskej tým. Budeme to hrát jako Ligu mistrů, pojedeme si to s nimi rozdat a uvidíme, jestli budou nějaké bodíky.
