Někteří diskutující na sociálních sítích Vás stále označují za závodníka. Věnujete se nějakému závodění se sportovními auty, máte zkušenosti s rychlou jízdou? Pokud tedy nehodě nepředcházel žádný závod, jak se říkalo, proč taková vysoká rychlost? Jaké máte zkušenosti s rychlou jízdou jako řidič?
Na tuto otázku se mi velmi těžko odpovídá. Motorismus mě vždy zajímal, pracoval jsem v autoprůmyslu. A zúčastnil jsem se několika amatérských závodů, ale nemám závodní licenci a rozhodně se nepovažuji za závodníka. Až do nehody jsem se považoval za dobrého řidiče. Bohužel, touto nehodou jsem zklamal všechny, kteří mi jako řidiči důvěřovali. To, co se stalo, je tragédie. Upřímně lituji toho, co jsem způsobil, a trápí mě, jaké neodčinitelné následky moje řidičská chyba má.
Ve vozidle jel s vámi i dvanáctiletý chlapec. Ani to vás nepřinutilo jet pomaleji?
Ano, v autě jsem vezl syna řidiče červeného mustangu, jedoucího přede mnou. Měl jsem zato, že jedu bezpečně. Tedy až do osudné zatáčky…
Dá se v tuto chvíli popsat, kde se stala chyba - co osudné nehodě předcházelo? Přejel jste do protisměru, dostal jste smyk?
Neumím si vysvětlit, co se stalo. Až do osudového střetu jsem měl vozidlo pod kontrolou. Chyba musela nastat až v posledním okamžiku, než se vozidla střetla. Nejsem si vědom toho, ze bych vjel do protisměru, nicméně podle informací, které mám od policie, k tomu zřejmě došlo.
Na sociálních sítích vás lidé poměrně hodně lynčují. Jak tohle vnímáte? Nemáte strach? Co byste jim vzkázal?
Nebudu se vyjadřovat k formě příspěvků na sociálních sítích, ovšem s kritikou mého jednání souhlasím. Zavinil jsem jím obrovské neštěstí, na silnicích nemají lidé přicházet o životy. S následky toho, co jsem způsobil, se budu muset vyrovnávat po zbytek svého života. Ještě je příliš brzy na to, abych mohl hodnotit rozsah újmy kterou jsem způsobil, ale samozřejmě si uvědomuji hloubku neštěstí rodiny oběti.
Spojil jste se s rodinou řidiče? Komunikoval jste s ní, eventuálně nabídl jste nějakou pomoc teď, nebo třeba později? Jak chcete odčinit to, co se stalo?
Osobně se mi s rodinou nepodařilo spojit. Můj projev účasti předal můj advokát právnímu zástupci poškozené rodiny. V tuto chvíli zařizuji prodej svého majetku, abych alespoň částečně mohl rodině kompenzovat to, co se penězi nahradit nedá. Pomoc chci poskytnout co nejdříve.
Co teď bude dál? Vrátíte se za volant? Je to pro vás nějaké ponaučení? Jak vám to změní život?
Nevím, zda se za volant auta vůbec vrátím. To co se stalo je neodčinitelné. Vždy to budu mít před očima. Celý můj dosavadní život se točil hlavně kolem aut a toto je zlomový okamžik. Zármutek nad ztrátou způsobenou jiným je obrovský. Nevím jak vrátit otce dcerám, muže manželce…. A samozřejmě očekávám, že budu muset předstoupit před soud a nést následky svého jednání. Horší než světský trest, který zřejmě přijde, je ale pocit odpovědnosti za způsobené neštěstí. Lituji toho, co jsem zavinil, a budu se to snažit alespoň částečně odčinit.
