Před pěti lety vyjížděli jihomoravští záchranáři ke zhruba 90 tisícům případů ročně. Loni už jejich počet překročil stotisícovou hranici a letošní čísla budou nejspíš ještě vyšší.
Nejde přitom jen o to, že by se lidé na jižní Moravě častěji dostávali do situace, kdy rychlou pomoc potřebují. Stále častěji si totiž volají záchranku z banálních či až absurdních důvodů.
Jihomoravští záchranáři už tak zažili, že po nich pacienti chtěli pomoc se zavedením rektálního čípku. A zavolali si je také kvůli nevolnosti po večírku, vyčerpání z práce, puchýřům nebo malíčku skřípnutému ve dveřích. Nejvíce případů je v Brně, kde před rokem přibyl jeden záchranářský tým. Ani to však už nestačí.
Přes den drží v největším jihomoravském městě pohotovost dvě desítky posádek, které jsou připravené vyjet do terénu.
„Že jsme v Brně dostali před rokem tým navíc, vůbec nepociťujeme. Situace se pořád zhoršuje, jezdíme stále. Lidé už znají různé fígle. Například řeknou, že je bolí na prsou, a dispečink musí vyslat pomoc. Často záměrně lžou a mlží. Když se jich operátor začne podrobně vyptávat, chovají se agresivně,“ přiblížil jeden ze zaměstnanců jihomoravské záchranky, který si nepřál zveřejnit jméno.
Záchranka chystá kampaň, chce lidi vychovávat
Za 24 hodin odbaví dispečink i přes tisíc hovorů. Řeší volání nejenom od pacientů, ale také z posádek, dalších záchranných složek i nemocnic. Počet výjezdů se denně pohybuje okolo 300.
Srovnání počtu výjezdů
|
„Nejvíce jich je skutečně v Brně. Většina velkých měst se s tímto problémem potýká kvůli velké koncentraci obyvatel, ale i kvůli turistům a studentům. Nezanedbatelnou část našich výjezdů tvoří pacienti, ke kterým vyjíždíme v důsledku užití návykové látky,“ přiblížila ředitelka jihomoravské zdravotnické záchranné služby Hana Albrechtová.
Řešením podle ní není neustálé navyšování počtu výjezdových týmů. „Musí se posílit primární péče, lékařské služby první pohotovosti, fungující síť urgentních příjmů, větší zapojení praktických lékařů, ať už jde o návštěvy u pacientů doma, či prodloužení jejich pracovní doby. Dále pak je nutné doplnění lékařů do zařízení sociální péče,“ myslí si.
Jenže takové požadavky naráží na celkový nedostatek personálu ve zdravotnictví.
Pomoci tak mohou i preventivní opatření. Ve spolupráci s Asociací zdravotnických záchranných služeb se proto plánuje celorepubliková osvětová kampaň podobná těm, které cílí například na řidiče.
„Musíme zvážit, jakou konkrétní formu zvolíme. Abychom neodrazovali třeba starší lidi, kteří naši pomoc potřebují. Předpokládám, že kampaň spustíme na podzim, nebo na jaře. Skutečně však nechceme děsit lidi,“ uvedl prezident asociace a šéf jihočeské záchranky Marek Slabý.
Ministerstvo plánuje vysílat k lidem i samotné lékaře
Záchranáři tvrdí, že musí přijít i jiné řešení, které jejich provozu uleví. A sice posílení méně nákladných převozových služeb, které by spadaly přímo pod nemocnice.
„V Brně nic takového není. Máme jenom soukromé dopravní společnosti, které například vozí pacienty na dialýzy. Jsou placené zdravotními pojišťovnami, a ne moc dobře,“ přibližuje záchranář Jiří Škárek, který je členem krajské rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
„Stávají se proto případy, kdy náš lékař vyšetří pacienta v terénu a vyhodnotí, že stačí převoz takovou dopravní společností. Respektive že není nutné volat sanitku se záchranáři. Když však dispečink soukromé firmě zavolá, odmítnou přijet, protože řeknou, že se jim to finančně nevyplatí,“ popisuje Škárek.
Podle dalších oslovených záchranářů se dokonce stávají případy, kdy si soukromí dopravci prostě vyvěsí telefon a nejde se jim dovolat. Veškeré převozy tak musejí obstarat samotní záchranáři, kterým v Brně občas pomáhají i kolegové z jiných okresů. Například když už vezou pacienta do některé z brněnských nemocnic, tak pomohou i s dalšími případy ve městě.
Redakce oslovila majitele několika dopravních společností, ale situaci odmítli komentovat. Jen jednatel vyškovské Soukromé přepravy pacientů Igor Zukal řekl, že je potřeba systémová změna. „O situaci v Brně víme a snažíme se ji řešit. Je ale potřeba změnit podmínky, za kterých společnosti poskytují služby,“ poznamenal.
Touto tematikou se zabývá i ministerstvo zdravotnictví. Podle náměstka ministra Romana Prymuly se zvažuje zavedení doplňkové služby. „Například že bychom nejprve za pacienty vyslali lékaře, který by vyhodnotil, zda je vůbec nutný nějaký převoz,“ nastínil.
