Blížící se sanitka modře bliká a houká. Čekali byste, že se může i ve městě řítit klidně stovkou? Tak to byste se nejspíš mýlili.
V Jihomoravském kraji musejí záchranky s majákem v běžných případech jezdit rychlostí platnou pro ostatní řidiče a ve vážnějších situacích ji mohou překročit maximálně o 30 kilometrů v hodině. Do křižovatek pak smějí podle nařízení najíždět jen dvacítkou v případech, kdy vjíždí-li do křižovatky z vedlejší silnice nebo do světelně řízené křižovatky na červenou.
Neomezená rychlost platí pro sanitky jen v případech, kdy jde pacientovi jednoznačně o život. Pro auta policie a hasičů přitom v kraji žádné takové limity neplatí. Záchranáři proto usilují o změnu, aby na tom i oni byli stejně.
Jihomoravská záchranka, podobně jako v některých dalších krajích, zavedla před dvěma lety rychlostní omezení kvůli zvyšujícímu se počtu havárií svých vozů. Těch pak ubylo.
Loni tak záchranná služba na 104 tisíce výjezdů eviduje necelé čtyři desítky nehod. Ve většině případů jde v nadsázce jen o „uražená zrcátka“.
Podle záchranářů je to ovšem na úkor efektivity zásahů. Popisují situace, kdy musejí jet omezenou rychlostí a náhle se zhorší stav pacienta. Kdyby jeli podle svého uvážení, mohli by být už třeba v nemocnici nebo alespoň poblíž.
Rychlostní limity pro vozy záchranné služby
Zdroj: ZZS JMK |
Pravidla jízdy totiž určuje krajské operační středisko podle aktuální situace. „Nejhorší je pro nás nařízení, abychom v omezeném režimu projížděli křižovatkou maximálně dvacetikilometrovou rychlostí. Prakticky zastavujeme, což je matoucí pro ostatní řidiče. Rozjedou se a nepustí nás, protože si myslí, že se třeba jen vracíme na základnu,“ přiblížil jihomoravský záchranář Michal Vlk, který také řídí sanitku. Brzdění z vysokých rychlostí podle záchranářů nedělá dobře ani pacientům.
„Byli bychom rádi, kdyby se vyškrtlo z nařízení alespoň brzdění v křižovatkách, ale pokud se zruší limity celkově, samozřejmě to uvítáme. Platí totiž i v případech, kdy za někým jedeme. Lidé mnohdy neumí úplně popsat zdravotní potíže, které je nebo jejich blízké postihly. Může se zdát, že situace není vážná, ale když přijedeme na místo, tak je to jinak,“ uvedl předseda jihomoravských záchranářských odborů Bohuslav Zrza, který je sám záchranářem a také řídí sanitku.
S novou ředitelkou krajské záchranky Hanou Albrechtovou chtějí usednout k jednomu stolu a vyjednávat. Vznikne proto komise, ve které budou i řidiči.
„Právě na základě jejich zkušeností budeme dávat dohromady validní poznatky. Ty vyhodnotíme a shledáme-li k tomu důvod, pak nevylučuji, že uděláme nějaké změny,“ připustila Albrechtová.
Podle ní není za rychlostními limity jen snaha snížit počet nehod. „Jsou tu i jiná kritéria. Například šetrný převoz pacienta či snaha zmírnit opotřebení našich vozů. Samozřejmě prioritní je zdravotní stav pacienta. Pokud jsou ohrožené jeho životní funkce, rychlost neomezujeme. A pokud se stav pacienta během převozu změní, aktuálně se přizpůsobí i režim jízdy,“ zdůraznila Albrechtová.
Limity mají smysl, tvrdí odborníci
Počet nehod vozů záchranky je podle šéfky záchranářů dlouhodobě stabilní a nyní se ho daří i mírně snižovat.
„Pokud uvážíme, že v posledních letech provoz výrazně zhoustl a potýkáme se s četnými uzavírkami, je tento poměr velmi dobrý. Je to způsobeno tím, že naši řidiči jsou zkušení. Přispívají k tomu i pravidelná školení řidičů v defenzivní jízdě a jízdě na polygonu a domníváme se, že také právě rychlostní limit,“ poznamenala Albrechtová.
Podle ředitele Centra dopravního výzkumu Jindřicha Friče bylo zavedení rychlostních limitů opodstatněné. „Jestli se mají zrušit? To si musí jednotlivé záchranné služby vyhodnotit, zda toto nařízení přineslo očekávaný efekt, a podle toho se rozhodnout,“ domnívá se.
Také prezident Asociace záchranných služeb a šéf jihočeské záchranky Marek Slabý tvrdí, že není důvod k rušení rychlostních limitů.
„Důvodem je, aby nebyla zbytečně a nesmyslně překračována rychlost. Nezavedli jsme je, abychom někoho omezovali či někomu něco upírali, ale abychom zvýšili bezpečnost řidičů sanitek, pacientů a ostatních účastníků provozu. Domníváme se, že rychlost 150 kilometrů za hodinu a vyšší je na současných silnicích nebezpečná,“ myslí si.
Jihomoravští záchranáři ovšem možnost vyjednávání o nastavení limitů vítají a celkově chválí přístup Albrechtové. „Vzala si za své i zřízení komise za účasti řidičů, za což jsme velice rádi,“ poznamenal Vlk.
Záchranáři dříve také kritizovali, že musejí jezdit se zapnutým majákem a houkačkou, i když se vracejí bez pacienta na základnu. Minulé vedení záchranky to zdůvodňovalo tím, že je potřebuje mít zpět co nejrychleji. Je to však v rozporu se současnými pravidly a samotným řidičům sanitek nařízení vadí.
Nyní tvrdí, že takových případů po nástupu Albrechtové ubylo. Na základnu se zapnutým výstražným zařízením jezdí pouze ve skutečně odůvodněných případech. „A to například když se v domovské základně daného vozu nebo v nejbližších okolních základnách právě nenachází jediný volný výjezdový prostředek,“ sdělila Albrechtová.
