Pod vedením Petera Bálinta v ostravském kádru výrazně ubude cizinců. Všichni z minulé sezony, v mužstvu se jich protočilo sedm, jsou pryč. V novém kádru jsou tři včetně mladého Slováka Juraje Páleníka.
„Snažil jsem se nejdřív mužstvo doplnit českými hráči, to byla priorita. Ale je jich málo, takže jsme se poohlédli i v cizině,“ uvedl padesátiletý Peter Bálint, který v Národní basketbalové lize vedl Prostějov a Ústí nad Labem.
Tým, který začne přípravu v pondělí, posílili rovněž americký rozehrávač Josh Newkirk a irský reprezentační pivot John Carroll.
Budete kádr ještě doplňovat?
Jednáme s českým pivotem, ale má ještě jednu nabídku a zatím se nerozhodl, komu dá přednost.
Jaká je situace kolem mladého rozehrávače Martina Nábělka, jehož vám v minulé sezoně půjčilo Olomoucko?
Chceme, aby zůstal, ale Olomoucko ho zkouší, takže jasno bude koncem září. Věřím, že se domluvíme a bude u nás pokračovat.
Co vás přimělo, že jste v Ostravě zůstal, byť se po sezoně hovořilo o vašem možném odchodu?
Chtěl jsem se do Kooperativy NBL vrátit jako hlavní trenér, ale neměl jsem snahu ostravský celek přebrat Dušanu Medveckému. Moc mě mrzí, že musel odejít, ale to je bohužel trenérský job. Za práci, kterou tady odvedl, si zaslouží obrovský kredit. Pokud jde o mě, měl jsem více nabídek, takže jsem se rozhodoval, co a jak. A když vedení Ostravy přišlo s tím, abych mužstvo převzal, dohodli jsme se. Mojí snahou nyní bude posunout družstvo z těch spodních příček nahoru.
Loni jste přišel s úkolem provázat mládež s elitním týmem mužů. Budete v tom pokračovat?
Budu se o to snažit, i když už pochopitelně nebudu šéftrenérem mládeže. Mládež je moje srdcová záležitost. Věnuji se jí dlouho. Vždy jsem se snažil posouvat mladé hráče mezi muže a to mě přitáhlo do Ostravy. NH Ostrava dokazuje, že chce pracovat s mládeží nejen výsledky (mistři republiky jsou v kategoriích U11, U12 a U14), ale i širokou základnou.
Takže v příští sezoně budete mladým hráčům dávat větší prostor, než tomu bylo v Ostravě dosud?
Když jsem vedl muže, tak jsem se vždy snažil najít tři čtyři typy mladíků, které jsem chtěl vytáhnout. To byl třeba případ Jardy Bohačíka, jehož jsem v jeho osmnácti letech přivedl z Ostravy do Prostějova a hned dostal příležitost i v evropském poháru. A teď patří k oporám reprezentace.
Dají se ještě takoví hráči najít?
Moc jich tu neběhá. A když se objeví, každý se o ně pere. Ale je tu druhý sled hráčů, co by na to měli. Takových dvacet šikovných hráčů mezi devatenácti a čtyřiadvaceti roky bychom našli.
Proč jich není více?
Dlouhodobým českým problémem je přechod z mládežnických kategorií mezi muže.
Čím to je?
V odvaze dát mladým prostor. Potřebujete výsledky a ty se s mladými a nezkušenými hráči dělají těžce.
Takže spousta klubů spoléhá na cizince především ze zámoří?
Ti by měli české hráče jen doplňovat. Líbí se mi práce Opavy, kde byli trpěliví a předminulou sezonu z toho bylo druhé místo v lize. Před tím se však také trápili, rovněž měli nějaké cizince. Padli dolů, ale začali se znovu zvedat a do ligy se vrátili s českými hráči. Na tuzemské basketbalisty hodně spoléhali i šéfové USK Praha a Děčína, ale jejich týmy byly postupně unavené, neměly energii, takže svoje kádry také doplnili cizinci.
Šéfové klubů kolikrát raději vezmou zahraniční hráče, protože nejsou tak drazí jako ti čeští. Je to pravda?
Mladí čeští hráči, kolem dvaadvaceti let, nejsou dražší než ti ze zahraničí. Důležité ale je, aby klub měl dobrou image. Nemůže to být tak, že v kádru je pět cizinců a Češi jsou na druhé koleji. A podstatné je, aby kluci kvalitně trénovali a dostávali včas plat. Pokud to nefunguje, hráči nepřijdou.
