Z převážně buddhistické Barmy kvůli armádním represím uprchlo od září 2017 do sousedního Bangladéše na 700 tisíc muslimských Rohingů.
Vojáci, kteří byli k trestům odnětí svobody odsouzeni loni v dubnu, z vězení vyšli loni v listopadu. Agentuře Reuters to řekli dva jejich spoluvězni. Informaci, podle níž odsouzení členové armády strávili v káznici jen pár měsíců, potvrdili agentuře Reuters také hlavní dozorce věznice ve městě Sistwei v Arakanském státě Win Nain a vysoký představitel vězeňské služby v metropoli Neipyijto.
Barmská armáda loni sice nakonec přiznala, že vojáci vesničany zavraždili, podle agentur ale nepřipustila, že události ve vesnici Indin byly součástí mnohem širšího plánu etnické čistky, jak počínání armády v Arakanském státě na východě Barmy nazývá OSN.
Masakr zdokumentovali dva barmští novináři agentury Reuters Ťjo Sou U a Wa Lone, kteří byli rovněž v loňském roce odsouzeni k trestu vězení. Za porušení státního tajemství dostali sedm let, letos byli propuštěni v rámci prezidentské amnestie.
Novinářům v Barmě hrozilo 14 let vězení za reportáže o vyvražďování (2018):
Zvláštní zpráva agentury Reuters byla přelomová v tom, že o násilí na Rohinzích poprvé promluvili jeho pachatelé. Reportérům agentury se podařilo získat fotografii deseti spoutaných mužů, jak jsou před masakrem na kolenou. Další fotografie zachycují jejich těla zalitá krví v jámě; jedno z nich je bez hlavy. Dva z nich ubili vesničané a osm zastřelily ozbrojené složky, řekli reportérům dva vesničané, kteří hromadný hrob hloubili.
Převážně buddhistická Barma Rohingy neuznává jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva. Tažení armády v Arakanském státě spustil srpnový útok rohingských povstalců na stanoviště policie. Žádní jiní členové armády kromě zmíněných sedmi vojáků nebyli za násilnosti předvedeni před soud.
Rohingové se v uprchlickém táboře připravují na příchod monzunu (2018):
