"Nikdy znovu“, hlásal podle BBC například jeden z plakátů, který během připomínkové akce někteří Rohingové nesli v rukou. Tisíce uprchlíků, od dětí až po staré, pochodovaly, modlily se a skandovaly slogany. Mnozí z nich na sobě měli uvázanou černou stuhu, aby připomněli výročí začátku genocidy Rohingů.
Od loňského srpna, kdy barmská armáda zahájila v Arakanském státě na severu Barmy tažení, do Bangladéše uprchlo podle Reuters přes 700 000 příslušníků této menšiny. Tisíce dalších byly při násilnostech zabity. OSN operace barmské armády, které spustil útok rohingských povstalců na stanoviště policie v Arakanském státě loni v srpnu, už dříve označila za etnickou čistku.
„25. srpen - černý den,“ zněl jeden z transparentů, kteří uprchlíci na vzpomínkové akci drželi v rukou. „Chceme spravedlnost,“ bylo napsáno na dalším. „Jsme Rohingové, jsme muslimové, byli jsme vyhnáni z naší země, z našich domovů,“ řekl přítomným jeden z řečníků.
„Ráno jsme se modlili uvnitř našeho domu za zvuků střelby kulek. Tolik jsme se báli,“ řekla agentuře Reuters Aisha, jedna z desítek žen, které nyní žijí v uprchlickém táboře. „Dnes je to 365 dní od konfliktu. Chci říct, že chceme spravedlnost,“ dodala.
Exodus Rohingů ohrožuje přechod Barmy k demokracii po desetiletích vojenské vlády a kazí pověst barmské civilní vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij v zahraničí.
Su Ťijina vláda odmítá většinu obvinění ze zvěrstev, která byla vznesena uprchlíky vůči bezpečnostním složkám. Podle barmských úřadů bylo vojenské tažení oprávněnou reakcí na násilné útoky povstalců z řad rohingského etnika, jehož příslušníky Barma považuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše a odmítá jim udělit občanství.
Ačkoli Barma tvrdí, že je připravena přijmout Rohingy zpět, a postavila pro navrátilce tranzitní centra, pokračující příliv běženců svědčí o tom, že řešení krize v Arakanském státě je v nedohlednu. Jen za srpen přišlo do Bangladéše dalších 150 rohingských běženců, od začátku roku jich bylo téměř 13 000.
RohingovéPopulace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severozápadě Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéšeběhem britské koloniální nadvlády. V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme. Rohingové tvoří asi čtyři procenta z 60milionové barmské populace. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii. |
