ilustrační snímek | foto: Reuters

Budíček pro centristy, zelená vlna a boj o Evropu, píše tisk o eurovolbách

  • 131
Evropská i světová média se po eurovolbách shodují, že Evropská unie už nebude moci zůstat stejná jako dosud. Něco se bude muset změnit a změní se. I díky zelené vlně, která se do Bruselu přiřítila, či úspěchu krajně pravicových a populistických stran. Ten ovšem nakonec není tak velký, jak se odhadovalo. A EU může i pomoci.

„Populisté a nacionalisté, kteří chtějí postupně oslabit moc Evropské unie, v celoevropských volbách zvýšili svůj podíl v Evropském parlamentu. Ale není to taková potopa, jak se mnozí tradicionalisté obávali,“ píše o dění na starém kontinentu americký deník The New York Times (NYT). 

O něco radikálnější je katarská Al-Džazíra, která informuje titulkem „Hlavní evropské strany si lížou rány po drsných volbách“. To hlavní, co však z eurovoleb vyplynulo, je podle autorů z NYT především sílící boj o budoucí podobu Evropy. Pro zavedené strany už není možné, aby stále „pokračovaly v tom samém“, upozorňuje také deník. 

Eurovolby 2019

Což podotýká také italský list Corriere della sera, který napsal, že „euroskeptici získali, ale zůstávají v opozici“, což podle varování deníku může centristy (mylně) svést k přesvědčení, že reforma EU není nutná.

Víc, nebo méně integrace? To je, oč tu běží. Stejně jako o přístup k migraci nebo rozpočet Unie, tedy dvě témata, která budou chtít lidé jako Marine Le Penová nebo Matteo Salvini důsledněji kontrolovat. A některá témata zase vrátit na úroveň národních států, píše NYT.

„Tento Evropský parlament bude jednoduše chaotičtější a hůře kontrolovatelný než dosud,“ píše list. Přesto jsou podle NYT protiunijní síly i nadále rozdělené a jejich zájmy rozdílné, takže mohou mít problém zformovat se v jednotný blok. Rozděluje je třeba postoj k Rusku či otázce, zda by si evropské státy měly rovnoměrně rozdělit migranty čekající na jihu Evropy.

Větší dopad tak volby mnohem spíš budou mít na vlády v jejich mateřských zemích, kde se eurovolby mnohdy staly referendem o spokojenosti občanů se současnou politikou doma, míní deník. A dopad voleb na budoucnost domácí politiky je předmětem článků prakticky ve všech evropských médiích. 

Němci řeší „volný pád koaličních stran CDU/CSU a SPD“, Britové frustraci obyvatelstva z tříleté brexitové nejistoty, na Slovensku naopak oceňují fakt, že v zemi uspěly zejména proevropské strany a vládní Směr-SD opět ztratil. Ve Francii pak volby hodnotí jako „mizérii, poloviční úspěch, zásadní prohru“, ale i „skorovýhru“ pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Teď máme právo jednat o brexitu, tlačí na vládu sebevědomý vítěz Farage

Evropské deníky i americký NYT pak upozorňují na „zelenou vlnu“, která se do Evropského parlamentu přivalila. A podle analýzy německé stanice Deutsche Welle (DW) jsou eurovolby budíčkem pro centristické strany i znak čím dál větší fragmentace celoevropské politické scény. 

Najít koalici už nebude tak jednoduché a centristé se budou muset umět domluvit třeba i se zelenými. Ty přitom britský list The Guardian označuje za stejné radikály jako pravicové populisty, jen na levé straně politického spektra. 

V dalším textu pak deník nastiňuje, že složitější jednání budou možná pro Evropskou unii prospěšná. Zavedené aliance totiž budou mít „pořádnou opozici“ a z technických a procedurálních úkonů se znovu stanou politická témata, což může v důsledku zvednout zájem o dění v Evropské unii i mezi jejími občany.

Křesťanští demokraté vyhráli v Německu, ale s nejhorším výsledkem

Už nyní je totiž největším překvapením vysoká volební účast. „Téměř 51 procent ze 400 milionů voličů přišlo volit, to je o 8 procent víc než v roce 2014. Protesty proti klimatické politice, stávkující teenageři i potřeba ubránit Evropskou unii před euroskeptiky, krajně pravicovými populistickými stranami, asi zmobilizovaly voliče,“ dodává stanice DW.

27. května 2019

„Jedno je jisté. Bývalý ředitel kampaní Greenpeace (lídr strany Evropa Ekologie-Zelení Yannick Jadot, pozn. red.) pochopil, že se stránka obrací. Že se politika nadále nebude dělat prostřednictvím úředních dohod, ale tím, že se u neziskových organizací a občanské společnosti najde energie na vymyšlení alternativního projektu,“ píše v editoriálu francouzský deník Le Monde s tím, že „budoucnost bude patřit těm, kteří měli nebo budou mít úsilí se změnit, ti ostatní vymizí“.

Nárůst zelených, říká na své titulní straně pondělní vydání francouzského Libération:

27.května 2019 v 03:45, příspěvek archivován: 27.května 2019 v 15:15

Libération hails 'The rise of the Greens' across Europe with its poster front page of French Greens leader Yannick Jadot. https://t.co/5EsczdVodV


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video