Olomoucká úleva byla všudepřítomná. „Jednoznačně úleva a velké poděkování všem, že jsme to takhle zvládli,“ vydechl Jílek.
„Je to uklidnění, protože strašák, že spadneme do poslední skupiny, matematicky byl,“ přidal se záložník David Houska. A dodal: „Úleva je, ale není potřeba být spokojený, je potřeba si dávat větší cíle. A další cíl je play off, nebo teoreticky šestka a porvat se o Evropu.“ Co dál předvedeš, Sigmo?
Souhrn29. ligového kola |
Na jaře to bylo takřka zmrtvýchvstání, jež symbolicky završila o velikonočních svátcích. V neděli v předposledním kole základní části ligy přehrála doma podařeným výkonem Teplice 2:0 a zajistila si minimálně prostřední skupinu, kterou čeká play off o předkolo Evropské ligy. A to je po bídném podzimu solidní počin. Vždyť Hanáci pobláznění krásnými zápasy v kvalifikaci Evropské ligy proti Seville v domácí soutěži klopýtali tak moc, až zimovali na barážovém místě. Strach ze sestupu nerozehnalo ani první jarní utkání proti Jablonci. Porážka, mizerný výkon, všechno špatně.
A Jílek téměř na odstřel. Jenže pak se Olomouc i s příchodem zkušeného stopera Víta Beneše mocně zvedla. Vyhrála sedm utkání z devíti a vyhoupla se na sedmé místo, takže pořád má ještě šanci poskočit i do mistrovské skupiny, když vyhraje příště na hřišti první Slavie a šestý Liberec zaváhá v Karviné.
„Je to určitá euforie, protože jsme utkání zvládli, a tím pádem i celou sezonu, byť předsezonní představy byly ještě trošku optimističtější,“ přemítal Jílek. „Ale po podzimní části a zejména první jarní domácí porážce s Jabloncem situace nebyla vůbec jednoduchá. Klobouk dolů před mužstvem, realizačním týmem i všemi lidmi, kteří se kolem toho pohybují. Vydolovat z následujících devíti zápasů sedm vítězství je nadstandardní. Jsem strašně rád, že kolo před koncem máme jistotu minimálně meziskupiny.“
Sigmě proti desátým Teplicím hodně pomohly návraty uzdravených opor – Beneše s Houskou. První hned zpevnil defenzivu, druhý rozjížděl nápaditě útoky. Jílek překvapivě Housku vytáhl ze středu zálohy pod hrot, Jakub Plšek zůstal zataženější a prospělo to oběma.
Jejich trefy rozhodly. V závěru poločasu stoper Jemelka na půlce přetlačil teplického Trubače a krásně našel mezi obránci Plška, který utaženou střelou zpoza vápna o tyčku překonal brankáře Grigara. Konečně tyčka pomohla Olomouci. Říkat si to musel hlavně skvěle hrající křídelník Milan Lalkovič, jenž si místy dělal se soupeři, co chtěl, zato s brankovou konstrukcí si nerozuměl – třikrát mu zastavila střelu!
Pojistku tak v 70. minutě přidal Houska. Hroťák Yunis na polovině hřiště vybojoval míč v souboji s Kučerou, dispečer Kalvach přihrával do rohu vápna, kde Plšek šikovně balon přenechal Houskovi, jenž kyvadlovým pohybem roztančil bránícího Kroba a slabší levačkou práskl do míče, který se zavrtěl u šibenice.
Jak se Jílkovi ulevilo, že je Houska zpátky v ráži! Původně měl mít s trhlinou ve svalu po sezoně, ale černá prognóza se nenaplnila. „Skoro zázrak,“ těšilo trenéra i Housku.
Teplice se s úzkým kádrem nezmohly na tlak. „Domácí byli hladovější,“ uznal kouč Stanislav Hejkal.
I Sigma řešila absence, ale Vepřeka, Nešpora, Pilaře, Texla či Hálu umí nahradit. I proto z ní může být v play off štika, co kouše. „Každý chce zase do Evropy,“ sní Houska.
