Tisíce Litevců vyšly 11. března 1990 do ulic, aby bránily svoji nově svobodnou zemi. V ten den Litva jako první z patnácti sovětských republik vyhlásila obnovení nezávislosti, kterou ztratila před padesáti lety, když Sovětský svaz obsadil baltské státy.
Ve snaze zabránit rozpadu SSSR se Gorbačov snažil Litvu získat zpět politickým i ekonomickým nátlakem, ale marně. V lednu 1991 proto dostali sovětští vojáci příkaz obsadit Vilnius. Když se pokusili zabrat centrální televizní stanici, cestu jim zastoupil dav lidí. Následovala střelba, při které zemřelo 14 neozbrojených civilistů a více než sedm set jich bylo zraněno.
Téměř třicet let poté je Litva rozhodnuta najít a potrestat viníky masakru. Od roku 2016 obvinila 67 sovětských vojáků a důstojníků ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Většina z obviněných je však souzena v nepřítomnosti.
Je tomu tak i v případě bývalého sovětského ministra obrany Dmitrije Jazova, kterého vilniuský soud ve středu potrestal deseti lety vězení. Jazov, kterému je nyní 95 let, v letech 1979-80 velel sovětským okupačním vojskům v Československu, ministrem obrany SSSR byl v letech 1987-91. Litevská prokuratura pro něj a pro dalších pět obviněných žádala doživotí.
Na lavici obžalovaných ve středu usedli pouze dva z údajných viníků. Jedním byl plukovník Jurij Mel, kterého policie zadržela v roce 2014 při návštěvě Litvy, a bývalý důstojník Gennadij Ivanov. Mela soud odsoudil k sedmi letům vězení a Ivanova ke čtyřem, ostatní obžalovaní dostali tresty od čtyř do dvanácti let odnětí svobody.
Za nic nemůžu, hájí se Gorbačov
Litevský soud údajně zvažuje obžalovat také Michaila Gorbačova, který v době osamostatňování sovětských republik stál v čele Sovětského svazu. Státní žalobce má podle deníku Deutche Welle důkazy, že vojáci dostali příkaz k ozbrojenému útoku ve Vilniusu přímo z Moskvy.
Estonsko vystaví Rusku účet za okupaci, dosahuje třiceti miliard |
Tehdejší šéf KGB Michail Golovatov, který je také souzen v nepřítomnosti, v dopisu litevské prokuratuře Gorbačova údajně obvinil, že přímo on přikázal vojákům město násilím obsadit. „Nikdy jsem nevydal ani neposvětil příkaz užití armádních jednotek ve Vilniusu,“ odmítl obvinění Gorbačov v písemné odpovědi deníku Deutche Welle.
„Jako prezident SSSR jsem mohl k zachování jednoty země používat pouze politické nástroje. Zdůrazňuji – pouze politické,“ uvedl nyní 88letý Gorbačov. Dodal, že Sovětský svaz byl s Litvou údajně připraven jednat v míru. „Stačilo by, kdyby vedení Litvy pozastavilo vyhlášení nezávislosti. Kompromis byl možný, ale byl odmítnut,“ napsal Gorbačov německému deníku.
Podle Vytautase Landsbergise, který v roce 1991 stanul v čele litevské vlády, by ale odvolání již vyhlášené nezávislosti znamenalo vzdát se Sovětskému svazu. „Z našeho pohledu se Sověti pokusili o státní převrat. Měli dokonce připravenou loutkovou vládu. Nebylo pro nás cesty zpět,“ uvedl Landsbergis, podle kterého je to právě Gorbačov, kdo nese plnou zodpovědnost za násilí sovětských vojsk.
Máme zlost a stydíme se. Polovina Rusů rozpad SSSR stále nerozdýchala |
Rusko proti procesům tvrdě protestuje. Moskevský parlament je v rezoluci označil za „politicky motivované divadlo“ a snahu o přepisování dějin. Minulý rok kvůli nim Kreml začal prošetřovat litevské prokurátory.
Jak píše Deutche Welle, v putinovském Rusku je přičlenění Litvy do Sovětského svazu v roce 1940 popisované jako dobrovolné, zisk litevské nezávislosti proto Rusové vnímají jako nezákonné odtržení části svého území. Některá ruská státní média označují útok na vilniuské televizní centrum za výsledek záměrné provokace litevských elit.
