V oku laika by „ďůlky“ na obratlech - pokud by tedy laik poznal, že jde o obratle - býložravého dinosaura z Montany neměly žádný význam. Ovšem paleontolog Joseph Peterson z University of Wisconsin Oshkosh s kolegyní Karsen N. Dausovou z nich dokázali „vydolovat“ zajímavý detail o historii jednoho z nejslavnějších dravců v dějinách Země.
Jejich studie totiž ukazuje, že zmiňované obratle velkého kachnozobého dinosaura ve skutečnosti nesou stopy po zubech tyranosaura v podobě tří velkých zářezů ve tvaru písmene V. Nešťastným majitelem kostí byl zřejmě mohutný jedinec hadrosaurida edmontosaura. T. rex byl za „hodovníka“ označen proto, že fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Hell Creek a žádný jiný velký dravý dinosaurus tedy nejspíše nepřichází do úvahy.
Stopy po zubech by mohly teoreticky patřit také velkým krokodýlům, ty by však vykazovaly poněkud oblý tvar, nikoliv eliptický. Zuby v té době žijících dromeosauridních teropodů byly zase příliš malé na to, aby mohly způsobit takto velké zářezy. Jasným kandidátem je tedy tyranosaurus.
Peterson si nicméně brzy uvědomil, že stopy po zubech neodpovídají velikostně zubům dospělých jedinců tohoto rodu. Ukázalo se tedy, že původcem je nejspíš mladý nedospělý jedinec tyranosaura, který se na mršině přiživoval.
To znamená, že tyranosauři se již jako odrostlejší mláďata živili velkými dinosaury, stejně jako dospělé exempláře a používali podobnou techniku „drtícího“ zákusu. Dosud se přitom předpokládalo, že mladí tyranosauři do velikosti přibližně 7 metrů a hmotnosti kolem tuny lovili pouze menší kořist podobných rozměrů a maso spíše trhali, než aby se pokoušeli rozdrtit i části kostry.
Peterson s kolegyní vyrobili věrný odlitek otvorů po zubech v obratli a zjistili, že perfektně tvarem i velikostí odpovídá mladým jedincům tyranosaurů ve věku kolem 11 až 12 let, tedy zhruba ve vývojovém stadiu proslulého jedince zvaného „Jane“. Jednalo se tedy o dinosaura dosahujícího již zmíněné velikosti v rozmezí půl až jedné tuny, schopného zřejmě velmi rychlého běhu.
Rekonstrukce přibližného vzezření mladého subadulního jedince druhu Tyrannosaurus rex zhruba ve věku 10 až 12 let. V tomto období svého života již mláďata měřila na délku asi 6 až 7 metrů a jejich hmotnost se pohybovala v rozmezí 600 až 1000 kilogramů. Na rozdíl od několikatunových dospělců zřejmě tito tyranosauří „mládežníci“ dokázali velmi rychle běhat.
Paleontologové dosud předpokládali poněkud pozvolnější přechod tyranosaurů k pojídání velké kořisti. Ve věku kolem 11 let ještě neměli ani zdaleka tak mohutné čelisti jako dospělí T. rexové, kteří dokázali vyvinout ve skusu opravdu zničující sílu. Vědci tedy očekávali, že mladí T. rexové se orientovali spíše na menší kořist s méně robustní kostrou.
Nový objev ocasního obratle edmontosaura ze sedimentů souvrství Hell Creek na území kraje Carter ve východní Montaně naznačuje pravý opak. I když čelisti dravých „puberťáků“ ještě nedokázaly zpracovat měkké tkáně a zejména pak tvrdé kosti stejně efektivně jako čelistní aparát dospělých exemplářů, dokázali se již prokousat až ke kostem a zanechat na nich výrazné stopy po svých zubech. Tyranosauři tedy ve svých ekosystémech plnili úlohu jak malých, tak i středně velkých a zároveň obřích predátorů.
Jistou konkurencí tyranosauřím mláďatům snad mohl být jenom velký dromeosaurid druhu Dakotaraptor steini, který dosahoval délky asi 5,5 metru a hmotnosti kolem 300 kilogramů, tito srpodrápí teropodi ale nejspíš nebyli příliš hojní a králi dinosaurů konkurovali v rámci jejich loveckých teritorií spíše jen příležitostně. Původcem objevených otvorů po zubech by mimochodem mohl být také domnělý samostatný rod tyranosaurida Nanotyrannus lancensis, jehož vědecká platnost je však dnes značně zpochybněna a ve skutečnosti představovaly jeho fosilie nejspíš jen zkamenělé pozůstatky mláděte druhu T. rex.
Text vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy, a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.
