Většinu dinosaurů jsme popsali až v novém tisíciletí, prvního před 195 lety

aktualizováno 
O současnosti coby zlaté éře dinosauří paleontologie se mluví již nějaký ten rok. Je to však pravda? Skutečně prožíváme období největšího rozkvětu poznání této skupiny druhohorních plazů?

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve Stonesfield Slate. Dnes jde o exemplář významný nejen z paleontologického, ale v nemenší míře i z historického hlediska. | foto:  J. Erxleben /Wikipedia/Public Domain

Asi nejlepším a nejpřesvědčivějším indikátorem toho, že žijeme v době, kdy zažívá dinosauří paleontologie nebývalý rozmach, je prostý počet nových druhů dinosaurů popisovaný v posledních letech

Již v roce 1990 publikoval americký paleontolog Peter Dodson studii nazvanou Counting dinosaurs: How many kinds were there? (Sčítání dinosaurů: Kolik jejich druhů existovalo?), v níž ukázal, jak výrazně se zvýšil počet nově popsaných dinosaurů za posledních dvacet let (mezi lety 1970 až 1990).

Oproti předchozím 146 rokům od formálního popisu prvního dinosaura (1824 až 1969), kdy to bylo celkem 170 platných rodů, popsali paleontologové za pouhých dvacet let následujícího období celých 115. To znamená, že přes 40 procent všech do té doby popsaných dinosauřích rodů bylo uvedeno do vědeckého povědomí v posledních dvanácti procentech celkové doby od popisu prvního dinosaura.

Téměř polovina všech známých dinosaurů tedy byla v době vydání studie popsána zhruba v poslední osmině celkové doby trvání výzkumu dinosaurů. Dodson s kolegou publikoval aktualizovaný výčet ještě v roce 2006, ten už však nyní můžeme pominout.

Snadno přitom dokážeme zjistit, zda je v současnosti situace v tomto směru ještě lepší, a zda tedy skutečně žijeme ve „zlatém věku dinosauří paleontologie“. Pojďme se nyní podívat na posledních zhruba dvacet let (2000 – 2019) a vytvořit podobnou, ale aktualizovanou statistiku. Jaký bude její výsledek?

Čísla mluví jasně. Z celkového počtu 1067 vědecky platných druhů, popsaných podle osobní statistiky autora celkově od roku 1824, tvoří druhy popsané v posledních dvou desetiletích, tedy přibližně od počátku nového století a tisíciletí, skutečně velký podíl.

Konkrétně bylo v roce 2000 popsáno 19 platných druhů. V roce 2001 to bylo 26 druhů, v roce 2002 pouhých 10 platných druhů, v roce 2003 již 32 druhů, v roce 2004 21 druhů a v roce 2005, to bylo již 33 druhů a o rok později dokonce 36. V roce 2007 to bylo rovných 30 druhů, o rok později 21 druhů a v roce 2009 to už bylo 42 nových druhů. V rekordním roce 2010 to bylo 64 nových druhů, o rok později pak 50 druhů a v roce 2012 38 nových druhů. Rok 2013 přivítal 40 nových druhů a rok 2014 36. V roce 2015 bylo popsáno 33 nových druhů, o rok později o jeden méně (32) a v roce 2017 pak 41.

Kosterní diagram a dochované fosilní části kostry letos popsaného...

Kosterní diagram a dochované fosilní části kostry letos popsaného oviraptoridního teropoda druhu Gobiraptor minutus. Tento malý opeřený oviraptorosaur žil v období pozdní křídy (asi před 70 miliony let) na území dnešního Mongolska. Patří k záplavě nových dinosauřích druhů, které byly světu představeny v posledních dvou dekádách.

V loňském roce to bylo 38 nových druhů a letos (pouze ke konci července 2019) pak prozatím 32 druhů. Součtem dostaneme číslo 674 druhů, což znamená, že za posledních 20 let, tedy v posledních 10,2 % času od prvního popisu bylo představeno světu neuvěřitelných 63,2 % známých dinosauřích druhů.

Téměř dvě třetiny všech dinosaurů tedy byly popsány pouze v posledních dvou dekádách. Z toho v posledních deseti letech (2010 až zatím 2019, zhruba 5,1 % celkové doby) to bylo 404 druhů. I to činí ohromný podíl z celkového počtu, konkrétně 37,9 %. Více než třetina dinosaurů byla tedy objevena za posledních deset let, ačkoliv první z nich byl popsán již před téměř dvěma stoletími.

Průměrně bylo také za poslední dekádu v každém dílčím roce popsáno v průměru více než 40 nových druhů, a to ještě letos nejsme s počty zdaleka u konce. Za jediný rok je tedy v poslední době popsáno víc dinosauřích druhů, než kolik vědci představili světu za několik desetiletí během prvních objevů v 19. století.

Otázkou je, kolik nových druhů ještě můžeme objevit? Podle jedné studie z roku 2016 existovalo v průběhu druhohor maximálně necelých 2 500 druhů dinosaurů, což by znamenalo, že se již skutečně blížíme k maximu možného z hlediska objevů a popisů nových druhů.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Oprava: Opravili jsme titulek na správných 195 let od popisu prvního dinoaura. Původních 222 let se vztahovalo k objevu.

Autor:

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Intel uznává dočasný úspěch AMD, ale plánuje agresivní odvetu

AMD versus Intel

AMD se v posledních letech zaslouženě dařilo v oblasti procesorů pro běžné počítače. Intel nyní připustil, že ztrácí...

Další z rubriky

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Proč je účinná látka extáze nadějný lék, vysvětlila psycholožka v Rozstřelu

Psycholožka Rita Kočárová v diskusním pořadu Rozstřel (22. 8. 2019)

Čeští psychologové chtějí pacientům podávat účinnou látku drogy známé jako extáze. Mělo by se tak dít pod přímým...

Je homosexualita v genech? Je to složité, zjistila největší studie

Svatební dort

V zatím největší studii hledající genetické dispozice pro homosexualitu se ukázalo, že na tuto otázku dokáže dnešní...

Najdete na iDNES.cz