Prázdninový dinosaurus. Chorvatsko obýval neznámý ještěr z Istrie

aktualizováno 
Letní prázdniny jsou v plném proudu a mnozí z vás možná zamíří k moři do Chorvatska. Pokud ano, za dinosaury to asi nebude.

Chorvatské městečko Bale (či italsky Valle d’Istria), nedaleko kterého byl v 90. letech objeven fosilní materiál dosud jediného formálně popsaného chorvatského dinosaura. V roce 1998 byl tento menší rebachisauridní sauropod pojmenován jako Histriasaurus boscarollii, tedy doslova „Boscarolliho istrijský ještěr“. | foto: Atbc CC-BY-SACreative Commons

Oblíbená balkánská destinace je na tom s objevy dinosaurů podobně jako náš stát - tedy velmi bledě. Ovšem jeden platný rod a druh na svém kontě Chorvati přece jen mají.

Byl formálně popsán v roce 1998 a dostal jméno Histriasaurus boscarollii. Lokalitu, na které byly fosilie tohoto sauropoda nalezeny, objevil jistý Darío Boscarolli, podle nějž získal dinosaurus své druhové jméno. Rodové jméno pak odkazuje k poloostrovu Istrie (latinsky Histria) a latinsky jeho jméno tedy znamená „ještěr z Istrie“.

Zkameněliny holotypu a jediného známého jedince (označeného jako WN V-6) v podobě série hrudních obratlů byly objeveny v polovině 90. let minulého století nedaleko městečka Bale (či italsky Valle d’Istria), malé aglomerace o jedenácti stech obyvatelích na území Istrijské župy. Dinosaura popsal italský paleontolog Fabio Marco Dalla Vecchia v periodiku Geologia Croatica. 

Fosilie byly zachovány v sedimentech dosud nepojmenovaného souvrství raně křídového stáří (geologické věky hoteriv až barrem, jejich stáří činí asi 130 milionů let). Histriasaurus byl pravděpodobně vývojově primitivní rebachisaurid, tedy zástupce specifické čeledi sauropodů, zvané Rebbachisauridae. Jednalo se o menší až obří sauropody, spadající do nadčeledi Diplodocoidea a obývající velkou část světa v období pozdní jury až rané pozdní křídy (asi před 150 až 93 miliony let).

Ačkoliv mnozí paleontologové dodnes považují druh H. boscarollii z hlediska validity za pochybný (tedy zanomen dubium), většina novějších studií k němu přistupuje jako k oficiálně platnému, samostatnému rodu a druhu. Je jen škoda, že o tomto chorvatském dinosaurovi zatím nemáme dostatek podrobnějších informací.

Rebachisauridi byli poměrně úspěšní býložravci, jejichž zkameněliny známe z území Jižní Ameriky, Severní Ameriky, Afriky i Evropy. Existovali po dobu téměř 60 milionů let a dosud bylo objeveno zhruba 17 jejich rodů. Histriasaurus patřil k vývojově nejprimitivnějším, tedy bazálním zástupcům, naopak nejvyspělejší byli zástupci podčeledi Rebbachisaurinae (kam spadaly poměrně známé rody Nigersaurus, Rebbachisaurus nebo Demandasaurus).

Obvykle se jednalo o sauropody menší až střední velikosti, výraznou výjimkou je ale druh Maraapunisaurus fragillimus, až do loňského roku známý jako Amphicoelias fragillimus. Jak čtenáři mých textů možná vědí, jedná se o původce obřího obratle, objeveného roku 1878 v Coloradu.

Gigantický příbuzný chorvatského histriasaura, bazální diplodokoid (nebo přímo...

Gigantický příbuzný chorvatského histriasaura, bazální diplodokoid (nebo přímo rebachisaurid) Maraapunisaurus fragillimus z amerického Colorada. Při délce přes 30 metrů a hmotnosti přes 50 tun by překonával svého balkánského bratránka zhruba trojnásobně (délka) a pětinásobně (hmotnost).

Jeho celková výška v kompletním stavu činila zhruba 2,5 metru, což odpovídá rebachisauridovi (mezi něž již neexistující fosilii loni přiřadil Kenneth Carpenter) o délce kolem 30 metrů a hmotnosti možná na úrovni největších titanosaurů, jako byl například Argentinosaurus huinculensis.

I mezi jinak relativně malými rebachisauridními sauropody bychom tedy našli skutečné giganty. Bohužel o maraapunisaurovi toho stejně jako o chorvatském histriosaurovi mnoho nevíme. V obou případech bude nezbytné objevit další (a kompletnější) fosilní materiál, abychom se o nich dozvěděli více informací. Rebachisauridi byli světu představeni v roce 1954 s popisem druhu Rebbachisaurus garasbae na území Maroka.

Až do 90. let si ale nikdo s jejich přesným zařazením do dinosauřího systému nevěděl rady, teprve nové objevy příbuzných druhů ukázaly, o jakou skupinu sauropodů se vlastně jednalo. Zřejmě šlo o specializované býložravce, spásající nízko rostoucí vegetaci, s průměrnou délkou nepřekračující zhruba 10 až 15 metrů a hmotností (odhadnutou na základě rozměrů stehenní kosti) v rozmezí 8 až 12 tun. To samé tedy zřejmě platilo i pro histriosaura, zatím jediného známého „prázdninového“ dinosaura z Chorvatska.

Autor:
Témata: Chorvatsko, Colorado

Nejčtenější

Na Měsíci je život. Pochází ze Země, zanesla jej tam izraelská havárie

Na Měsíci je nyní tisíce želvušek (Milnesium tardigradum), které přežijí...

Člověk na Měsíc nevkročil od roku 1972. Přesto lze říci, že na něm je pozemský život. Izraelská sonda Berešit totiž na...

Na sovětských špionážních družicích nám nad hlavou krouží jaderné reaktory

Ilustrace, která zachycuje představy amerických špionážních agentur o podobě...

Více než třicet jaderných reaktorů krouží na oběžné dráze Země. Vděčíme za to především Kremlu. Naprostá většina...

Družici se marně snažili dostat pod kontrolu. Jaderný reaktor zasáhl Kanadu

Druhý největší nalezený díl Kosmosu 954 na zamrzlém Velkém Otročím jezeře....

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v...

Byl mocný a vlivný. Poprvé můžete vidět, jak se v Evropě zatýká diktátor

Zadržení Slobodana Miloševiče

Když přistáli v Bosně, Milošević si demonstrativně utřel kapesníkem boty, jakoby mu je tento stát zamazal něčím...

První test v ČR: Sennheiser Ambeo je soundbar z kategorie zázraků

Sennheiser Ambeo

Třináct reproduktorů, třináct zesilovačů, roky vývoje algoritmů a obvodů pro zpracování prostorového zvuku, reprodukce...

Další z rubriky

Pod nohama se jim otevřelo peklo. Začala bitva o majetek i budoucnost

Postupující láva a doprovodné požáry ničily vše, co jim stálo v cestě. Sopečné...

Před 46 lety se pod nohama obyvatel malého islandského ostrova Heimaey zrodila sopka. Na okraji města pukla země a z...

Jak popírat přistání na Měsíci a připadat si geniální? Děláme to všichni

„Američané nikdy nepřistáli na Měsíci,“ tvrdí populární konspirační teorie

Věří, že lidé nikdy nepřistáli na Měsíci. Celé to podle nich natočili v ateliérech. Oni ale spiknutí odhalili a mají...

Většinu dinosaurů jsme popsali až v novém tisíciletí, prvního před 195 lety

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve...

O současnosti coby zlaté éře dinosauří paleontologie se mluví již nějaký ten rok. Je to však pravda? Skutečně prožíváme...

Najdete na iDNES.cz