Ještě že se tak rozhodl.
S hromadným závodem cloumalo počasí. Vítězí Windisch, Krupčík dvacátý |
V neděli odpoledne se pak v Östersundu ocitl v situaci, která byla až fantaskní. Při větrném kolotoči na poslední stojce hromadného závodu kupili favorité chyby, Johannes Bö dokonce pět.
„Vnímal jsem, že spousta ran jim třeská mimo terče. Pak už jsem to vytěsnil z hlavy a začal se soustředit na střelbu,“ líčil Krupčík.
Co však nemohl vnímat, byla skutečnost, že kdyby sám veškeré terče skolil, rázem by poskočil z 10. příčky až na medailové posty.
Jenže on třikrát minul.
„Předtím mi na trati zapadl sněhem dioptr, musel jsem ho profukovat. Dlouho jsem proto stál na podložce, ztuhly mi nohy, a to byl problém. Dát tu stojku za tři je hrozná střelba, ale mohlo to dopadnout ještě hůř.“
V posledním kole už cítil, jak i na něj těžce doléhá 11 dnů östersundských bojů. „Sil jsem už moc neměl. Byl jsem rád, že za mnou je jeden závodník a pak velká díra a že už není nutné jet na ostří nože. Věděl jsem, že se maximálně propadnu o jedno místo.“
Pro vítězství si naopak jel Ital Dominik Windisch, který přijel na závěrečnou stojku až za českým biatlonistou, ale v náročných podmínkách ji vyčistil.
„Dnes měl šanci vyhrát opravdu každý z těch třiceti,“ pronesl Krupčík.
Cílem prvního hromadného závodu v životě projel dvacátý a tribunám zamával, na rozloučenou s diváky i svým nejlepším šampionátem.
„Zážitků mám jen z dneška spoustu, ať už je to kvůli počasí, nebo na boj se soupeři,“ říkal. „Byl to závod jak má být, vůbec nic lehkého. A i přes pokažený konec jsem relativně spokojený.“
Skončil v Östersundu také 18. ve stíhačce a zářil na třetím úseku mužské štafety, kde předběhl osm soupeřů, stojku vyčistil za 20 sekund a v posledním kole jel takřka stejný čas s Tarjeiem Bö. Lvím podílem tak přispěl k překvapivému 4. místu Čechů.
Rozčilený na Twitteru
V této sezoně vůbec pobral víc pohárových bodů než ve všech předchozích sezonách dohromady, ale zřetelný důvod, proč se tak stalo, nenachází. „Asi se jen sečetla ta léta tréninku předtím.“
I proto, že právě zažívá své nejlepší biatlonové časy, těžce vydýchával, jak slyší o kritice směřující na český tým ze sociálních sítí a internetových diskusí.
Proto před koncem šampionátu na Twitter napsal: „Biatlon se v Čechách začal brát smrtelně vážně. Za úspěchy se začaly považovat už jen medaile. Nikdo se vás nezeptá, co se vám povedlo. Všichni ukazují jen na to, co se nepovedlo, a všichni mají jasno, kde jsou chyby. To přesně odráží aktuální situaci v celý český společnosti. Fuj.“
Biatlon se v Čechách začal brát smrtelně vážně. Za úspěchy se začaly považovat už jen medaile. Nikdo se vás nezeptá, co se vám povedlo. Všichni ukazují jen na to, co se nepovedlo a všichni mají jasno, kde jsou chyby. To přesně odráží aktuální situaci v celý český společnosti. Fuj
Podle předsedy svazu Hamzy je Tomáš Krupčík mužem impulzivním, což jej k napsání tweetu vedlo.
On sám později vysvětloval: „Vadí mi, že lidé do kritiky přidávají i urážky a píší, že jsme vlastně úplná hovada. Sprostá kritika ztrácí úroveň.“
Vlastní závodnickou úroveň si míní udržet a navýšit ji nejen při pohárovém finále v Oslu, ale i v příští sezoně. Není prvním biatlonistou, komu se otevřely dveře do popředí až po třicítce.
Zatím jimi prochází.
