Žebříček porovnával úrovně zdraví škodlivého jemného polétavého prachu. Ty jsou v EU nejvyšší v městech a obcích, z nichž 35 je v Polsku, 26 v Česku, 16 v Itálii a 9 na Slovensku.
Jako nejvíce znečištěné místo v Česku skončily Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína. Ty jsou zároveň třetí nejznečištěnější lokalitou v celé EU.
K nejvíce znečištěným místům v EU patří i velké české metropole – Ostrava je na 8. a Brno na 85. příčce.
Do stovky lokalit s nejčistším ovzduším v EU se dostaly finská a švédská metropole Helsinky a Stockholm a estonské hlavní město Tallinn. Do této skupiny patří i největší skotská města Edinburgh a Glasgow a dále menší města ve Francii, Belgii, Německu i Rakousku.
„Praha (142. místo) má v ročním průměru 2,5 krát horší vzduch než Tallinn, Helsinky či Stockholm,“ upozorňuje tisková zpráva českých ekologů, kteří vycházejí z celosvětového měření Global Air Quality City Ranking 2018.
Jemný prach vytváří v Česku hlavně domácí kotle a kamna zejména na uhlí. Dalším zdrojem jsou uhelné elektrárny a teplárny a potom silniční doprava. Podle Greenpeace a hnutí DUHA trpí nejhorším ovzduším Moravskoslezský kraj. Následuje kraj Středočeský a po něm Ústecký.
Polská města se topí ve smogu, na jeho následky umírají i Češi |
„Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny,“ uvádějí čeští ekologové.
Ti vyzvali vládu, aby zvýšila energetickou daň z uhlí a poplatky z jeho těžby. Výnos má putovat na rozšíření čistého vytápění. Ekologové žádají také odnětí výjimek z limitů pro znečištění ovzduší u velkých uhelných elektráren. Města chtějí podporovat v zavádění nízkoemisních zón a v budování moderní veřejné dopravy.
„Čistý vzduch můžeme mít i my – když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech,“ řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
