Afričané se v řadách britské armády zapojili do bojů v Barmě. Snímek je z roku...

Afričané se v řadách britské armády zapojili do bojů v Barmě. Snímek je z roku 1941. | foto: Profimedia.cz

Britové za války své africké vojáky šidili, bělochy platili třikrát lépe

  • 260
Více než půl milionu černošských afrických vojáků, kteří za druhé světové války bojovali v řadách britské armády, dostávalo třikrát menší plat než jejich bílí spolubojovníci. Nespravedlnost odhalil nově nalezený dokument, který vyvolal řadu výzev k vyšetřování a okamžitému odškodnění zbývajících veteránů.

Dokument pochází z britských národních archivů, kde byl po dlouhá desetiletí pohřbený. Britská vláda podle něj systematicky diskriminovala africké vojáky a platila bělošským zaměstnancům mnohonásobně větší peníze. A to včetně těch, kteří žili v afrických koloniích a bojovali po boku Afričanů v britských koloniálních jednotkách.

Vzácné svědectví objevili tvůrci dokumentárního seriálu „English People and Power“ televize Al-Džazíra. Podle něj Velká Británie platila své vojáky nejen podle jejich hodnosti a délky služby, ale také podle barvy jejich kůže.

„Koloniální režim přiřkl životu Afričanů jinou hodnotu, než životu Evropanů,“ popisuje profesor Timothy Parsons, jeden z předních odborníků na britskou východoafrickou armádu.

Podle něj by měla britská vláda tuto nespravedlnost napravit. „Možná ještě existuje příležitost napravit špatnosti, kterých jsme se dopustili. Na jednotlivce to nebude to stát příliš mnoho peněz,“ uvedl Parsons pro list The Guardian. Jakmile byl voják demobilizován, Británie mu podle Parsonse vyplatila paušální částku - válečnou odměnu, která vycházela z rasové hierarchie.

Dokument popisující různé platové podmínky v závislosti na etnické příslušnosti.

„Když jsem skončil, nedostal jsem vůbec nic,“ popisuje stoletý veterán Eusebio Mbiuki, který bojoval v řadách britské armády v barmské džungli. „Měli ocenit, jak moc jsme jim pomohli. Mohli nám něco dát, ale neudělali to. Jednoduše nás opustili,“ vypráví Mbiuki, který podle svých slov bojuje s chudobou. 

Neměli jsme vůbec žádný hlas, vypráví veterán

Během první poloviny dvacátého století Británie naverbovala nebo přinutila africké muže, aby na kontinentu chránili její kolonie. Tito vojáci se za druhé světové války přidali ke spojeneckým silám a společně s nimi porazili v Africkém rohu Italy, Vichistickou Francii připravili o Madagaskar a v Barmě se postavili Japoncům.

Válku zažil také Gershon Fundi, jehož Britové vyslali do Etiopie a Somálska. „Chovali se k nám jako k otrokům. Nebyli jsme tam proto, že jsme tam chtěli být, ale protože nás donutili. Pokud jste utekli, i kdyby třeba jen na návštěvu domů, velitelé vás dopadli a přivedli zpátky. Neměli jsme si komu stěžovat. Neměli jsme vůbec žádný hlas,“ popisuje dnes třiadevadesátiletý muž.

Rasová diskriminace se netýkala pouze černochů, ale zahrnovala také asijský personál rekrutovaný v Britské východní Africe. Tito vojáci dostávali každý měsíc bez ohledu na hodnost plat ve výši sedmi šilinků - méně než jejich bílí spolubojovníci, avšak více než Afričané.

První světová válka zmobilizovala dva miliony Afričanů, za cizí zájmy

Mezi prvními vyzvali britskou vládu k důkladnému prošetření celé záležitosti opoziční labouristé.

„Ministerstvo obrany by mělo takové jednání odsoudit a slíbit jeho nápravu. Musí proběhnout řádné vyšetřování a je třeba předložit všechny dostupné informace,“ uvedl stínový ministr obrany Wayne David.

Praktiky odsoudil také bývalý šéf britských ozbrojených sil generál Lord Richards, podle kterého je takový přístup nehorázný. „Mluvíme tady o lidech, kteří za nás bojovali v těch nejhorších okolnostech. Měli bychom se stydět, že naši veteráni žijí v chudobě. Není pozdě, ještě to můžeme změnit,“ myslí si Richards.

Nápravu už slíbila ministryně pro mezinárodní rozvoj penny Mordauntová,která má na starost blahobyt veteránů Commonwealthu. Její stínový ministr Preet Gill se opřel do vlády premiérky Theresy Mayové, která má podle něj veterány co nejdříve odškodnit. „Premiérka se musí za minulost omluvit a říct, co hodlá podniknout. Je to její povinnost,“ prohlásil Gill.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video