Po sto letech mají afričtí vojáci ve Francii svůj pomník, který v neděli slavnostně odhalil francouzský prezident Emmanuel Macron společně se svým maliským protějškem Ibrahimem Boubacarem Keïtou. Památník pojmenovaný „Černá armáda” stojí v severofrancouzské Remeši a je věnovaný památce všech afrických vojáků, kteří za války sloužili pod francouzskou vlajkou.
Jen za Francii položilo svůj život v průběhu první světové války asi třicet tisíc Afričanů. „Vzdávám hold dvěma stem tisícům afrických vojáků z kolonií, kteří společně s dalšími mladými lidmi před sto lety padli ve francouzských vesnicích, jejichž jména ani neznali,” prohlásil Macron.
„Dnes uctíváme naše hrdiny,” řekl při odhalení pomníku Keïtou, jehož pradědeček zemřel v roce 1916 v bitvě u Verdunu na severovýchodě Francie.
Navzdory zdánlivému usmíření, je ale myšlenka na africkou účast na válce pro mnohé Afričany i dnes stále bolestivá. „Lidé ze Senegalu, Pobřeží slonoviny a Mali zemřeli za Francii. Je pravda, že je Francie kolonizovala, ale nebyla to jejich volba. Mohli bychom říct, že zemřeli pro nic, minimálně ne pro svou zemi,” myslí si africká studentka Clémence Kouaméová, která se přišla na nový památník podívat.
Ačkoli Francouzi památník africkým vojákům postavili už ve dvacátých letech, v průběhu druhé světové války ho zničili nacisté a na své obnovení čekal až do letošního roku.
Dnešní konflikty v Africe mají prapůvod v první světové válce
Afričtí vojáci operovali za první světové války nejen v Evropě, ale také na území Afriky. Senegalská pěchota například výrazně pomohla Francouzům s dobytím německé kolonie v Togu, Britové po boku afrických vojáků bojovali až do roku 1918. Afričané často sloužili jako průzkumníci, portýři nebo kuchaři.
Koloniální obyvatelstvo využívali také Němci, kteří tisíce Afričanů přinutili k vojenské službě v Tanzanii spadající pod Německou východní Afriku. Odchod mladých mužů do války způsobil nedostatek pracovní síly na polích a vedl k rozsáhlému hladomoru a totálnímu kolapsu ekonomiky, v jehož důsledku zemřel podle stanice Deutsche Welle asi jeden milion lidí.
Britové se bouří proti Francouzům. V Kamerunu bují občanská válka |
První světová válka nakonec překreslila hranice Afriky. Porážka znamenala pro Němce ztrátu kolonií, včetně Tanzanie, Rwandy, Burundi, Kamerunu, Toga a Namibie. Všechny zmíněné země připadly vítězům. To vedlo k zásadním změnám, které jsou dodnes v mnoha afrických zemích jádrem sporů.
Například Kamerun si mezi sebe rozdělila Británie a Francie, která získala čtyři pětiny celého území. Ačkoli byla země po ukončení koloniální nadvlády v roce 1960 opět sjednocena, její obyvatelé se s tím nikdy nesmířili. Anglicky mluvící menšina země si připadá opomenutá centrální francouzskou vládou a doteď bojuje za svoji nezávislost.
Podobný osud postihl i Namibii, která se po válce ocitla pod nadvládou Jihoafrické republiky, kde setrvala až do vyhlášení nezávislosti v roce 1990.
Do první světové války se celkem zapojily více než dva miliony Afričanů, kteří bojovali na území Evropy a Afriky. Ačkoli se nejprve mohli obyvatelé do řad armády hlásit dobrovolně, po roce 1915 museli statisíce z nich do války narukovat povinně.