„Všechny civilizace jsou konečné. Na jejich konci je kolaps, který ale neznamená konec, pouze transformaci,“ vysvětluje Bárta. Starý Egypt neskončil tím, že by vymřeli lidé, ale ti samí lidé převzali jinou formu kultury, jiné ideologie, jiné názory. „Takzvané Hérakleitovy zákony, jak jsem si je pro sebe nazval, ukazují, že to, co vás přivede nahoru, je nakonec to, co vás zkolabuje,“ dodal šéf českých egyptologů v Rozstřelu.
To, co se někdy označuje za kolaps, ale podle něj odstraňuje ty věci, které jsou nefunkční. „Umožňuje to například zeštíhlení byrokracie nebo najít objektivně levný zdroj energie. Ta krize je očistný proces,“ řekl.
Připomíná, že naše společnost má k dispozici veškeré poznání a technologie, abychom se z historie poučili. Archeologii považuje za strategickou vědu 21. století, protože jako jediná nabízí dlouhé vývojové řady. Takže se můžeme snažit získat informace z toho, co se dělo, jaké jsou možné scénáře, a snažit se eliminovat ty, které nejsou žádoucí.
Klimatické změny jsou pravidelné
Čeští egyptologové objevili v západní poušti jedny z prvních raně křesťanských komunit, které tam žily ve třetím až čtvrtém století po Kristu. Co se stalo, že ji musely opustit? Klimatická změna. Kdysi byla Sahara zelená, pásly se na ní žirafy a žily tam tisíce lidí.
„Jednou za 1500 let přijde zásadní skoková změna. A jedna z takových událostí 6200 let před Kristem zahájila velké vysychání Sahary. Sahara byla tenkrát vzkvétající, žili tam chovatelé dobytka, byly tam žirafy, žily tam řádově tisíce lidí,“ uvedl Bárta.
Právě z této doby pochází skalní umění, které naznačuje, že tito lidé byli intelektuálními tvůrci staroegyptské civilizace. „To, co je v těch jeskyních a to, co známe z údolí Nilu, lze spojit, myšlenkově. Jsou to především etiologické mýty, tedy mýty o tom, jak svět vypadá, jak byl vytvořen a co ho tvoří,“ vysvětlil egyptolog v Rozstřelu.
Čeští egyptologové se letos v lednu chystají na výzkum jedné z největších a nejkrásnějších hrobek v Abúsíru. Patřila významnému hodnostáři ve třetím tisíciletí. Hrobka velmože Tije v Sakkáře je známá přes 150 let. Přestože má kompletně zachovanou výzdobu a architekturu včetně stropních bloků, její výzkum stále probíhá a velkou vědeckou publikaci se čeká. „Její majitel se jmenoval Tij, patřil mezi nejvýznamnější muže své doby a kromě něj tam byli pohřbeni jeho manželka a syn,“ popsal Bárta.
100 let české egyptologieSpeciál iDNES.cz  |
Egyptologové se snaží z nálezů odpovědět na otázky o tom, jak tehdejší společnost fungovala a co se s ní stalo. „V případě Tije je to o to napínavější, že žil v době, kdy Egypt byl na vrcholu, ale zároveň mu začínaly docházet zdroje. Byl do obrovské míry zbyrokratizován, měl vysoké mandatorní výdaje, a stále více a více ke slovu nepřicházel stát, ale vlivní mužové své doby. Vznikaly nepolitické struktury, zájmové skupiny, jejich primárním zájmem bylo kontrolovat ekonomické zdroje ve státě a Tij patřil mezi první dva nebo tři muže ve své době, kteří toto dokázali,“ uvedl Bárta.
V egyptském Abúsíru pracují čeští egyptologové už desítky let. Loni tu objevili hrobku vysokého hodnostáře a králova důvěrníka Kairese, který směl být s králem už u snídaně (na fotky se podívejte zde).
„V archeologii nikdy nevíte, na co přesně můžete narazit, takže překvapení nejsou nikdy vyloučena. Z hodiny na hodinu může být všechno podstatně jinak právě díky jednomu nálezu, který spustí lavinu nových teorií, nebo naopak ty stávající maže ze světa, protože je jednoznačně vyvrací,“ řekl Bárta v loňském rozhovoru pro MF DNES.
Čeští egyptologové na konci loňského roku vydali unikátní publikaci s názvem Stvořené pro věčnost. Poprvé v ní představují své hlavní nálezy, včetně nejstarší milostné písně na světě (o myši v sarkofágu čtěte zde).
