Bydlím v panelovém domě postaveném v roce 1983, má dva vchody, osm podlaží, v každém podlaží jsou dva byty, na vnější straně domu 3+1, na vnitřní straně 2+1. Všech třicet dva bytů je v osobním vlastnictví, máme společenství vlastníků jednotek.
Každý nový majitel bytu se pustí do rekonstrukce, která k „radosti“ všech sousedů trvá většinou čtyři měsíce. V současné době se stalo velkou módou mít obývací kuchyni. Vybourá se panel mezi ložnicí a obývacím pokojem a do vzniklého prostoru se nainstaluje kuchyňská linka. Tak to udělal předloni nový majitel v 7. (posledním) patře.
Byl kolem toho velký rozruch. Pověřili jsme správce domu, aby provedl kontrolu oprávnění takového zásahu. Dle statika nešlo o nosnou příčku a vybourání nic nebránilo. Nyní se má stěhovat nový majitel do 4. poschodí a chce provést tu samou rekonstrukci.
A tak se ptám: Ten dům má určitou konstrukci a byl nějak projektován. Když to přeženu a každý byt si vybourá panel - příčku (byť nenosnou) mezi ložnicí a obývacím pokojem v bytech 3+1, nebude to mít vliv na celý dům? Není potřeba opravit projekt? Kdo bude vědět za pár let, kde se bourala příčka? Potřebuje na takový zásah nějaké povolení nebo souhlas?
Na dotaz čtenářky odpověděl Peter Mosio, inspektor nemovitostí, který se touto problematikou zabývá:
Otázka demolování nenosných stěn má několik rovin. Obecně pokud je možné na místě ověřit, že jde o nenosnou konstrukci - tedy takovou, která nenese zatížení ani není pevně například výztuží spojená s nosnými konstrukcemi, lze takovou konstrukci odstranit poměrně snadno a bez větších obav.
V případě panelových domů je nutné si uvědomit, že i nenosné příčky se konstruovaly jako železobetonové a zde záleží, zda je příčka výztuží spojená s nosnou konstrukcí, zda nedošlo v průběhu let k částečnému přenesení zatížení do příčky vlivem sedání domu a průhybů.
Vybouráním takové příčky, byť nenosné, mohou být ohroženy napojovací výztuže, pokud nejsou správně ošetřeny, může dojít k většímu průhybu stropů, neboť ty po sednutí domu přenášejí zatížení i do příčky. Kvůli tomu se objeví také praskliny.
V případě, že příčka není zjevně pružně oddělená od nosných konstrukcí, je železobetonová, měl by takovou úpravu vždy alespoň základním způsobem zhodnotit odborník s příslušným vzděláním. Nejlépe statik.
Pokud se takto postupně odstraní tyto příčky nad sebou v celém domě (zejména železobetonové) může dojít k dalším změnám na konstrukci. Nemusí jít o závažnou poruchu, ovšem otevřou se nové trhliny a dojde k pohybu ve spojích panelů.
Rovněž může být nebezpečné, když se stavebník rozhodne příčku odstraňovat po velkých kusech a nechá v bytě odříznutý kus příčky ze siporexu či přímo tenké železobetonové příčky spadnou na podlahu v jediném velkém kusu. Příčky čehokoliv ze zdicích materiálů je lepší vždy odbourat postupným rozebráním, nežli nechat padnout na strop velký kus, který bychom plánovali vynést ven.
Stran provádění změn a úprav v bytech je nutné si uvědomit, že ačkoliv měníme pouze nenosné konstrukce spojením obývacího pokoje a kuchyně, dochází ke změně typu bytové jednotky.
Což je z podstaty požadavků stavebního zákona minimálně požadavkem na ohlášení. Není zde zavedený konsensus, některé úřady vyžadují projektovou dokumentaci na ohlášení stavby, jiné jsou benevolentnější.
Minimálně by měla být alespoň schematická dokumentace změn a úprav dodána společenství vlastníků jednotek. V případě zásahu do nosných konstrukcí musí být správně provedená dokumentace a povolení vždy zpracovaná.
U panelové výstavby bývá při rekonstrukcích také extrémně nerovná podlaha. V některých případech se po sejmutí lina a vyčištění zjistí, že napříč bytem je nerovnost i čtyřcentimetrová.
Ve zděných domech je situace jiná. Zejména u starší zástavby může dojít k situaci, že je do příčky vneseno zatížení stropů sednutím a při jejich zbourání dojde k průhybům. Často se rovněž staví nenosné příčky přímo nad sebou a tak, když se jedna v nižším podlaží neuváženě odstraní, přes trámové stropy na její místo „najedou“ ty, které stály o podlaží výše. Vždy je potřeba začít s kontrolou zejména v místě napojení příčky na strop a případně na podlahu a okolní stěny.
Zkorodovaný zakládací profil kovového rámu původního hygienického jádra
Otázka u sádrokartonu a Ytongu zaměstnává celé generace nadšených stavebníků. Oba materiály, které se používají při vybourání panelákového umakartového jádra, mají své pro a proti. Zastánci Ytongu tvrdí, že sádrokarton není vhodný akusticky, je pracný. Dá se snadno zničit. Ytong na druhou stranu se snadno řeže, lepí se jako tradiční zdivo.
U sádrokartonu lze s lepšími akustickými výsledky docílit tenčí stěny. Nejlepší je volit sádrokartony tam, kde potřebujeme minimalizovat mokrý proces výstavby a kde počítáme do budoucna s možnými úpravami.
Sádrokartonové příčky jsou natolik lehké, že je lze postavit přes pružnou podložku i na podlahovou krytinu a mít tak připravené případné spojení místností bez nutnosti doplňovat mezery v podlaze. Musí se ovšem počítat s jejich relativní křehkostí a nutností věšet nábytek atd. na speciální kotvení.
Ytong je při tloušťce od 100 mm stabilnější a jednodušší na zavěšování břemen. Pořád je to však lehký materiál, na který by se měly těžké kusy zavěšovat přes podložky či rozepření přes stěnu.
Ytong je hmotný zdicí materiál, jenž si s nadměrnou vlhkostí poradí lépe, než impregnovaný sádrokarton, kdy 12,5 mm tenká deska relativně rychle vlhkost nasaje a transportuje dále.
Důležitým aspektem rekonstrukcí v panelových domech je také vedení elektroinstalace, které se často za cenu prašných a hlučných prací drážkuje v železobetonových panelech či naopak pro zjednodušení vede jen v povrchových lištách či soklových lištách.
Jako nikde zde platí, že drážkování napříč stěnou se musí vést velmi uvážlivě a pouze v povrchové vrstvě. V případě stropních panelů je někdy vhodnější vůbec do panelu příčně nezasahovat a vést instalaci pouze podélně dutinami.
Reality pod lupouKoupili jste bydlení a máte s ním problémy? Budete rekonstruovat a chcete vědět, na co si dát pozor? Nechcete se nechat podvést při realitních transakcích? Jednejte zodpovědně a sledujte náš seriál Reality pod lupou. Projekt chce ukázat, že každý problém s nemovitostí lze řešit s minimem ztrát a také jak důležitá je prevence. Seriál je společným projektem rubriky Bydleni.iDNES.cz a specialistů ze společnosti Bytecheck, kteří se zabývají technickým prověřováním nemovitostí. |
