„Konečně mi to tam padlo,“ oddechl si. „S Bukim (Bukartsem) jsme si puk krásně vyměnili a pak mi ho naservíroval skoro do prázdné branky, takže velký podíl jde...“
Souhrnze 33. kola extraligy |
Větu nedokončil. Třinecký brankář Šimon Hrubec se vynořil zpoza novinářů a na Kundrátkův obličej přitlačil ručník plný pěny na holení. Gólman přivítal Kundrátka mezi extraligové střelce.
„Prý se to tady takto dělá pořád, takže díky, že jste mi to řekli...“ zlobil se obránce na zástupce médií.
Už jste někde za gól dostal takovou spršku?
Zatím nikde, bylo to poprvé. Je to taková kuriozitka.
Puk jste si schoval?
Polda (Polanský) mi pro něj hned jel, takže ho mám.
Jak vysoko tuto svou trefu řadíte?
Už nějaké důležité góly mám, i na olympiádě, ale jsem moc rád, že už to je za mnou. Na extraligovou branku jsem čekal dlouho, od šestnácti let.
Nebyl jste z toho nervózní?
To ne, ale věděl jsem, když jsem se na podzim do Třince vrátil, že bych se už mohl té premiérové trefy dočkat. Každý gól je cenný, každý slavím naplno a za každý jsem rád.
Ve třetí třetině jste se u vaší branky pošťuchovali s litvínovským obráncem Graborenkem a pak jste na sebe pokřikovali. Bylo to v ruštině?
On mluvil anglicky. Bylo tam trochu štěbotání, ale to k tomu patří.
O co šlo?
Klasika. Příjemně jsme se pozdravili. (směje se) Řekli jsme si, ať se nám daří, a to je vše. Bylo to takové zpestření. Je to příjemný kluk.
