Co se vám nejdřív vybaví, když se řekne Nové Město?
Zlomená pažba při minulém svěťáku. Ale jinak mám na zdejší atmosféru i výsledky moc hezké vzpomínky. Hlavně na diváky. Když jsem dnes koukal, že tu za tubusy vyrostly dvě tribuny proti sobě, říkal jsem si: Tam bude ve čtvrtek pořádně horko. Taky na tribuně u nového příjezdu na střelnici si to fanoušci užijou.
Naučil jste se už vnímat diváky tak, abyste z nich čerpal energii, ale zároveň se nenechal přehecovat?
Na trati vás ten jejich křik neskutečně žene. Někdy možná až moc, je proto potřeba být trochu opatrný s tempem, to přehecování je fakt nebezpečné. A potom na stadionu... Důležité je připravit se na ten řev v hlavě už dopředu. Pak musíte při položce maximálně navýšit koncentraci. I když nevnímat, co se na stadionu děje, prostě nejde. Neznám nikoho, kdo by tam dokázal úplně vypnout a ten křik neslyšel. Leda že bych si dal nějaká sluchátka.
OSUDNÝ PÁD. Ondřej Moravec padá a láme pažbu ve stíhacím závodu v Novém Městě na Moravě při Světovém poháru 2016.
Michal Šlesingr zkoušel kdysi špunty do uší.
Jo, špunty jsou varianta. Ale já mám s nimi divný pocit, protože pak neslyším na trati lyže a naopak až moc vnímám vlastní dech a stav těla, než když špunty nemám. Kdybych si je vzal na závody v Novém Městě, možná bych nevnímal ten rachot, ale jinak by mi spíš uškodily.
Pomohly vám předchozí starty v Novém Městě závodnicky vyrůst? Protože když zvládnete zdejší atmosféru, zvládnete všechno.
No, každopádně mohu potvrdit, že zdejší závody jsou pro nás jedny z nejtěžších. Ale nejen pro nás z českého týmu. Ten rachot je podobný pro všechny. Každý závodník, kterému se tu daří, musí být v tomhle směru silný. Beru to tak, že pár závodů jsem tu už zvládl, tak proč bych je nemohl zvládnout znovu.
Při světovém šampionátu 2013 jste byl v Novém Městě i sběratelem čtvrtých míst. Jak na ně vzpomínáte?
Ve vytrvalostním závodě jsem si tady tu placku přímo strašně odstřelil. Byla to tehdy ještě taková má nevyzávoděnost, šel jsem do toho dost bezhlavě. Dnes bych ten závod řešil takticky úplně jinak. Z toho čtvrtého místa jsem byl pak hodně rozmrzelý. Zato čtvrté místo v hromaďáku tolik nebolelo. Ještě na posledním stojáku jel pohromadě hrozný vlak lidí a snad deset jich střílelo o vítězství, takže se mohlo stát cokoliv.
PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2018/2019 |
Bral byste tento týden 4. místo?
Všema deseti. (rozesměje se)
Cítíte, že po onemocnění z úvodu sezony jde forma nahoru?
Tak začátek minulého kola v Hochfilzenu (sprint) byl tragický. Ale další dva závody se mi povedly, našel bych v nich spoustu pozitivních okamžiků, které mě mohou namotivovat i na svěťák v Novém Městě. Věřím, že by to tu mohlo jít ještě o krůček výš.
Bál jste se, aby vás onemocnění z Pokljuky nepoznamenalo na delší dobu?
Kvůli zdraví jsem tehdy samozřejmě vypadl z tréninku, ale celkově ta má nemoc nebyla až tak vážná. Jen jsem dočasně ztratil sílu. Šlo spíš o psychiku. Když vám to na začátku sezony nejde, jde o ten nejhorší možný scénář pro vstup do sezony. Každopádně teď už se nemohu na nic vymlouvat, jestli mě onemocnění poznamenalo, nebo ne, vždyť už jsou to skoro tři týdny. Tohle roli hrát nebude.
Jaký výsledkový dárek byste si tedy chtěl nadělit k Vánocům?
Klidně to čtvrté místo, ne? Nejdůležitější bude sprint. Do něj musím jít maximálně soustředěný a odevzdat v něm úplně všechno. Dál se teď nekoukám. Sprint vše otevře.
POVEDENÁ ŠTAFETA. Moravec na trati štafety v rakouském Hochfilzenu, kde Čechy vytáhl na 7. místo.
Celý tým byl zkraje sezony běžecky pomalejší. Mohlo jít o následek tréninku, který by měl směřovat vaši formu do druhé poloviny zimy? V posledních letech jste se často rozbíhal až po Novém roce.
Do prvního závodu v Pokljuce jsem ještě naplno ani jít nemohl. Teď se do toho postupně dostávám. I další kluci cítí, že to jde běžecky nahoru. Já bych nepanikařil. Čím víc závodů budeme mít, tím líp pro nás. V přípravě to fungovalo, rozhodně jsme neleželi a nelenili. Věřím, že skutečně budeme po Novém roce ještě silnější. Navíc letošní sezóna je přímo neuvěřitelně dlouhá.
To ano, mistrovství světa v Östersundu bude až v březnu.
Tak doufejme, že máme na něj výkonnost načasovanou správně. Nejsem jediný, kdo věří, že to půjde nahoru.
Když je nyní asistentem trenéra Vítka norský běžecký kouč Bratli, analyzujete běh více?
Hlavně rozebíráme videa ze závodů, co se týče techniky, než abychom kdovíjak analyzovali běžecké časy, na nich nic nového neobjevíme. Techniku s Andersem rozhodně řešíme. Ale někdy, když se v tom babráte až moc a příliš se soustředíte na technicky správně lyžování, bývá to na úkor rychlosti nebo plynulosti pohybu. Třeba po sprintu v Hochfilzenu jsme si řekli, že na techniku kašleme. Občas totiž pomůže, když na ni přestanete myslet a jedete tak nějak automaticky. Protože vy víte, že to umíte - tak proč by to nemělo fungovat.
KRÁSNÉ VZPOMÍNKY. Rok 2013 a mistrovství světa v Novém Městě. Smíšená štafeta českých biatlonistů oslavuje bronz. Zleva: Jaroslav Soukup, Veronika Vítková, Gabriela Soukalová a Ondřej Moravec.
Jak vám bude vyhovovat závěrečný úsek jednotlivých okruhů? Trať byla změněna, čeká vás tam nepříjemné stoupání.
Záleží, jak na tom budu. Určitě ten úsek může zamotat pořadím stíhaček i masáků. Ale jde o velice atraktivní pasáž, ti diváci, kteří právě tam budou, uvidí dobré souboje. Ten úsek může mít vliv i na střelbu, protože je to strašně těžký kopec. Když si představím, že ho pojedu pětkrát při stíhačce nebo při masáku... V Hochfilzenu je před střelnicí takový brdek a i ten někdy s vámi udělá dost. Tak si ten brdek vynásobte třemi a máte z toho příjezd v Novém Městě.
Máte s ním zkušenosti už z mistrovství světa v letním biatlonu.
Tehdy jsem to tady zvládl a střílel pak velice slušně. Záleží i na tom, jaký bude sníh. V úterý to jelo na tréninku perfektně, na takovém sněhu by příjezd nebyl až tak těžký. Ale pokud ještě nějaký sníh napadne, vznikne tam brzda. Na stadionu přitom musíte jet 300 metrů ke stavům. Když zpomalíte, koupíte klidně 10 až 15 sekund za stadión.
Od chvíle, kdy jste si tu předloni při stíhačce zlomil pažbu, vozíte s sebou vždy i náhradní zbraň?
Jo, mám ji tu. Máme jako tým s sebou dvě rezervy a jedna z nich je má, protože nemohu používat společnou, ty cvaky jsou na ní bohužel tak strašně jinde, že bych s ní nemohl střílet. Sranda je, že někdy, když nastřeluju svoji náhradní zbraň, udělám kolikrát lepší grupeta než s mojí stávající. Ale je hezké vědět, že si mohu vybírat flintu, se kterou pojedu.
