Je to skoro přesně pět měsíců, co vyhořela sklárna Valnerových v Přibyslavi. A jako bájný pták fénix znovu vstává z popela. Pec už je zase rozžhavená a skláři nabírají sklovinu z pánve.
„Zahájili jsme zkušební provoz, snažíme se vypilovat všechny věci, které je potřeba. Naplno začneme až po Vánocích,“ říká David Valner, designér a syn zakladatele ateliéru Aleše Valnera.
„Právě huť byla zasažena nejvíc, shořela prakticky celá. Střecha, okna, odtahy komína, rozvaděče, elektroinstalace, plynové rozvody. Veškeré technologie se musely udělat znovu, kromě pece s vyzdívkou,“ popisuje Aleš Valner.
Bezprostředně po požáru přemýšleli, že provoz sklárny ukončí. Za celou událostí, při které se 25. července v horkém večeru vznítila střecha, udělali tlustou čáru. A začali znovu. Lépe a snad i bezpečněji.
„Závěr hasičů byl takový, že to byla souhra různých náhod. Roli mohly hrát pavučiny, prach, proschlé dřevo střechy, jiný tah komína v horku,“ popisuje Valner starší.
Když propadali beznaději, přišla nečekaná vzpruha
V situaci, kdy propadali beznaději, přišla vzpruha. Vlna solidarity skláře povzbudila. A překvapila. „Myslel jsem si, že lidé dneska myslí jen sami na sebe. Opravil jsem si názor,“ říká Aleš Valner.
„Byli jsme docela na dně, hodně nás to zlomilo, čtrnáct dní jsme přemýšleli, co dál a jestli má smysl pokračovat,“ prozradil s odstupem. „Do sklárny jsme před požárem investovali, přišlo to vniveč,“ lituje.
Kdo ví, jak by to s dalším osudem sklárny dopadlo, nebýt rychlého zásahu hasičů, pomoci vedení města i veřejné sbírky, kterou iniciovala majitelka cukrárny Alena Jouklová. Díky sbírce a prodejní výstavě při Mlékárenských dnech se vybralo kolem čtvrt milionu korun. Za ně pořídili nové elektroinstalace a rozvody plynu.
Volali i lidé od řemesla a nabízeli se brigádníci. Překvapivě rychle se podařilo také sehnat řemeslníky, kteří brzy začali s rekonstrukcí budovy. Oprava si podle Aleše Valnera vyžádala kolem tří milionů korun.
Činnost však přibyslavští skláři úplně nepřerušili ani během oprav. „Zakázky, které nejvíc spěchaly, jsme vykryli díky spolupráci se žďárskou sklárnou. Ozvali se nám a nabídli pomoc, patří jim velké díky. A všichni zákazníci nám také vyšli vstříc,“ kvitují Valnerové.
Blýskli se cenami pro biatlonový šampionát i olympiádu dětí
Firmu tvoří šestnáct lidí včetně dvou bratrů Aleše Valnera. Tento šestapadesátiletý rodák z Brna se řemeslu nejvíc naučil ve slavné škrdlovické sklárně, kde se vypracoval až na huťmistra. Pak spoluzakládal žďárskou Huť Princ a nakonec se v roce 2004 osamostatnil a usadil v Přibyslavi.
Junior dospěl ke sklu postupně. „Chtěl jsem být počítačovým programátorem, rozmyslel jsem si to kvůli matematice,“ prozradil osmadvacetiletý David. A „volání rodu“ nakonec bylo silnější. Vystudoval sklářskou průmyslovku v Železném Brodě a pak i design skla na vysoké škole.
A otec je rád, že mu syn pomáhá a přinesl novou energii a nápady. „Z podnikání už jsem byl unavený,“ dodává.
Zaměřují se na hutní sklo. Před pěti lety se blýskli poháry pro mistrovství světa v biatlonu pořádané v Novém Městě na Moravě. Um sklářů z Vysočiny tehdy vyzdvihla i česká biatlonistka Gabriela Koukalová (tehdy ještě Soukalová), která s českým kvartetem získala bronz v závodě smíšených štafet. Zaujali také medailemi pro účastníky zimní olympiády dětí a mládeže, kterou v roce 2014 hostil Kraj Vysočina.
Většina produkce však jde na export. A značka si postupně získává renomé. Například skleněné designové květináče Davida Valnera zaujaly i prestižní WallpaperStore.
Před časem se Valnerové rozhodli, že nepůjdou cestou masové produkce, ale zaměří se autorské sklo a menší série. Zatím toho litovat nemusejí.
