„Každý rok to tam vyhodnocují a doufají, že příště bude líp. Jenže takhle se nic nezmění. Chodí kolem horké kaše a pořád dokola je to stejné. Ve Spartě není síla,“ říká Lokvenc.
Není síla, není nálada, nejsou výsledky, nejsou vyhlídky. Fanoušci vztekle pískají a volají SOS.
Před posledním podzimním kolem, jež Sparta hraje v sobotu proti Příbrami, se žádné změny nečekají. V zimě se nejslavnější sportovní značka musí pokusit o restart.
O restart se vším všudy.
Ale ví někdo, jak se to dělá?
Na Spartě očividně takoví lidé scházejí. Klub se motá v kruhu, z něhož by potřeboval vyskočit. Majitel Daniel Křetínský vymýšlí, platí, přeplácí, ale nic nepomáhá. Mění se trenéři, mění se hráči, mění se strategie a zklamání zůstává.
Zrovna teď se zklamání zlomilo v čirou depresi, protože Sparta se krčí až na pátém místě. Ostudných 15 bodů za vedoucí Slavií. Tolik na ni v historii samostatné ligy ztrácela jedinkrát.
Nejspíš jste v posledních sezonách četli nepočítaně analýz a rozborů, proč je na tom Sparta bídně.
„Absolutně se mi nelíbí, co se tam děje. Bohužel,“ zoufá si Lokvenc a s ním celý sparťanský národ. Ptal se někdo Sparty samotné, co si myslí?
5 bodů získala Sparta v posledních šesti kolech. Je v rozkladu a čeká ji velký zimní třesk. |
Jak je s ní nakládáno? Jak a kam je řízena? Jestli náhodou neztratila svou vlastní identitu, když za ni kopou prakticky jen cizinci, kterým se ke všemu dlouhodobě nedaří?
Sparta by vám pravděpodobně řekla, že by chtěla být nadále výjimečná, jenže se cítí ponížená.
Popáté za sebou může odpískat boj o titul.
Přesto si hýčká nezdravě vysoké sebevědomí, které se drolí, když hráči vlezou na hřiště.
Jako v neděli proti Teplicím (0:1), kdy se i nejdražší posily bály dostat balon, aby se vyhnuly případně pokažené přihrávce. Stejně jako nedávno na Slovácku, kde mohli sparťané v posledních vteřinách vyrovnat z penalty, jenže míč si proti veškeré logice vzal neprověřený záložník Ristič a napálil ho vysoko nad.
„Ve Spartě je tolik cizinců, že kabina nemůže fungovat. To je absolutní nesmysl,“ zopakuje útočník Lokvenc několikrát.
Na atmosféře v kabině, na té těžko popsatelné vnitřní síle, si Sparta odjakživa zakládala. Prokazovala tak silnou auru, že soupeře zadupávala do země už při rozcvičení. „Všichni se mě báli, protože jsem o sobě nepochybovala. Jenže teď pochybuju úplně o všem,“ řekla by vám Sparta, kdyby mohla mluvit.
Snad ani na jaře 1975, kdy potupně sestoupila do druhé ligy, neřešila tak fatální problém. Fanoušci tehdy na tribunách plakali, ale zároveň byli pevně přesvědčení, že za rok bude všechno lepší. Tentokrát fanoušci propadají skepsi, protože světlo na konci tunelu nevidí.
Co by asi poradila Sparta, kdyby mohla? „Je těžké se se mnou ztotožnit, protože v mém dresu nehrají patrioti. Moje srdce krvácí a nikdo si toho nevšímá.“
A co udělá majitel Křetínský se sportovním ředitelem (a trenérem) Ščasným? Za více než 40 milionů korun přivedou švédského záložníka Davida Moberga Karlssona z Norrköpingu. Zatímco Karlsson se v pondělí stal sedmnáctým cizincem v aktuálním kádru a vzkázal, že chce být součástí sparťanské proměny, Sparta jen pokrčí rameny: „Já bych vám řekla, co udělat, ale nikdo mě neposlouchá.“
Tak se to snažíme vysvětlit za Spartu. Problém netkví v trenérech, byť loňský nápad s Italem Stramaccionim byl totální úlet. Problém je v mizerné strategii a ve špatném nastavení, protože v klubu nenajdete žádnou manažerskou pozici, která by za šílené výsledky nesla zodpovědnost. Natož z toho zodpovědnost vyvodila.
15 bodů ztrácí Sparta na vedoucí Slavii. To je fotbalová mizerie, kterou nelze omluvit. |
Co si tak asi pomyslí Sparta?
„Chtěla bych být znovu Železná, ale dokud můj majitel neuklidí v kancelářích, které o mně rozhodují, budu se trápit dál.“
Přitom v roce 2004, kdy do klubu Daniel Křetínský vstupoval, měl hodně sympatický plán: „Kritériem úspěchu je pro nás základní skupina Ligy mistrů. Ve chvíli, kdy se podaří více – a víme, že je toho Sparta schopna – budeme šťastni.“
Nemusíme Spartu ponoukat, aby vám připomněla, že Ligu mistrů hrála naposledy na podzim 2005.