Roztržku vyvolal případ nyní penzionovaného plukovníka ze Salcburku, který během služby v armádě údajně 20 let působil jako špion ve prospěch Ruska.
Upozornění na možnou výzvědnou činnost tohoto muže dostalo Rakousko od spřátelené zahraniční rozvědky.
Za své služby pro Moskvu získal 300 000 eur (7,8 milionu Kč), napsal deník Die Presse s odvoláním na ministerstvo obrany.
„Vztah mezi Ruskem a Evropskou unií se tímto nezlepší,“ řekl na krátké tiskové konferenci rakouský premiér Sebastian Kurz. „Špionáž je nepřijatelná,“ dodal s tím, že případ vyšetřuje státní zastupitelství.
Kurz předpokládá, že se podezření potvrdí. Zároveň oznámil, že Kneisslová odřekla svou na prosinec plánovou návštěvu Ruska. „Pokud se současné podezření potvrdí, bude to znamenat závažnou zátěž pro bilaterální vztahy mezi Rakouskem a Ruskem,“ citovala agentura APA Kneisslovou.
K možnému vyhoštění ruských diplomatů z Rakouska se ale Kurz přímo nevyjádřil. Rakousko na rozdíl od většiny zemí Evropské unie nevyhostilo žádného ruského diplomata v odvetě za otrávení zběhlého ruského agenta Sergeje Skripala.
Špionážní rádio
Podle Die Presse poskytli Rusové nyní 70letému muži ze Salcburku technické vybavení, které sloužilo ke spojení. K výměně kódovaných informací prý obě strany používaly jednoduché rádio. Ministr obrany Mario Kunasek nicméně bez podrobností oznámil, že úřady zajistily neupřesněný notebook.
Podle prvního vyhodnocení armády muž nepředal žádné přísně tajné informace. Moskva od něj údajně získávala zprávy z jeho pracovního okolí a z intranetu ozbrojených sil. Dozvědět se měla i o náladách mezi vojáky. Rakousko je neutrální stát a není členem NATO.
Bulvární deník Kronen Zeitung ale napsal, že muž co dva týdny předával Rusům informace týkající se rakouského letectva, dělostřeleckých systémů nebo situačních hodnocení. V posledních letech je prý informoval o situaci ohledně migrace v Rakousku, nebo pro ně vytvořil osobnostní profily mnoha vysoce postavených příslušníků rakouské armády.
Kneisslová zastupuje ve vládě nacionalistickou Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ), která je koaličním partnerem Kurzových lidovců. Její kontakty s Putinem vzbuzují podezření, že mohou ovlivňovat rakouskou zahraniční politiku.
FPÖ má vazby na Kreml i prostřednictvím smlouvy o spolupráci s vládní stranou Jednotné Rusko.
„Případ ukazuje, že i po konci studené války musíme upevnit naši bezpečnostní síť uvnitř Rakouska,“ uvedl ministr obrany Mario Kunasek.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že ho informace o tomto případu „nepříjemně překvapily“. O rakouském plukovníkovi podezřelém ze špionáže prý nic neví.
Ruský prezident Putin v srpnu navštívil svatbu rakouské ministryně:
