Brandon Maxwell, jenž z hradecké dvojice zatím má na svém kontě víc minut, je v tuto chvíli třináctý, „hůř“ na tom je jen pilnější z dvojice brněnských gólmanů. A Jaroslav Pavelka, druhý z borců Mountfieldu, za Maxwellem zaostává jen o kousek, mezi nimi jsou jen oba brankáři Komety.
Na rozdíl od pořadí podle zmíněných dalších dvou hledisek, v nichž hradečtí gólmani patří ke špičce soutěže, jsou podle počtu minut sice téměř na ligovém chvostu, ale to není nijak zahanbující.
„Jeden nepřevyšuje druhého a oba chytají výborně,“ přibližuje současnou situaci mezi Maxwellem a Pavelkou trenér hradeckých brankářů Robert Horyna.
Právě ten má už řadu sezon hlavní zodpovědnost za to, kdo v brance Mountfieldu nastoupí. Letos se díky vyrovnané kvalitě brankářské dvojice vrátil k metodě, kterou v Mountfieldu před lety už používal, byť asi ne v tak striktní podobě jako letos. „Tehdy vedle sebe byli Ondřej Kacetl a Pavel Kantor, také dva vyrovnaní brankáři. Letos je situace podobná,“ popisuje.
Začal Pavelka, na další zápas šel Maxwell
Že letos po odchodu Patrika Rybára nebude mít hradecký tým jasnou jedničku, která by svého parťáka do branky pustila jen v případě své zdravotní indispozice, únavy či slabší chvilky, naznačovala už příprava. „Všichni to viděli, oba dostávali šanci, oba ukazovali, že na tom jsou dobře,“ říká Horyna.
Chomutovský Marek Tomica (vlevo) útočí v utkání s Hradcem.
Když přišel první extraligový duel, hradecký trenér musel na jednoho ukázat. Do prvního zápasu naskočil Pavelka, hned ve druhém ale chytal Maxwell. A důvodem podle Horyny určitě nebylo to, že Mountfield na úvod na Spartě prohrál 0:4. Od té doby totiž hradecký tým vyhrál osm zápasů v řadě a střídání pokračovalo. Byť už ne zcela pravidelně po jednom utkání.
„Viděli jsme v přípravě, jak to klukům vychází, a dva dny před prvním utkáním jsme jim řekli, kdo půjde chytat. Zároveň jsem jim řekl, že se budou střídat,“ přibližuje rozhodnutí z počátku letošní sezony Horyna.
Dosavadní statistiky to potvrzují. Maxwell sice odchytal více minut a nastoupil do více utkání, ale o tom, že by byl jasnou jedničkou, nemůže být ani řeč. „Je výhoda, když máte jistotu, že když se jednomu něco stane, druhý ho plnohodnotně zastoupí,“ vysvětluje trenér hradeckých brankářů jeden z důvodů, proč mu současná praxe přijde prospěšná. Druhý Horyna vidí v okamžicích, které zůstávají fanouškům skryty. Podle jeho současné zkušenosti totiž právě to této dvojici pomáhá v tréninkové píli.
„Na obou je krásně vidět, jak v každém tréninku jedou naplno. Chtějí se prosadit a zároveň vědí, že šanci dostanou,“ říká bývalý výborný gólman a pokračuje: „Když je jasná jednička, tak to často skončí na tom, že si ulevuje, jasnou dvojku je zase těžké neustále motivovat.“ Mountfield si podobnou praxi vyzkoušel i před třemi lety. Tehdy se Horynovi pod rukama sešli Pavel Kantor a Ondřej Kacetl. Navenek vypadalo vše v pořádku, ale v kabině to tehdy dobrotu nedělalo. Ostatně ne každý gólman to snáší lehce. „Bohužel ti dva spolu tenkrát nekomunikovali a to pro tým moc dobré nebylo,“ připouští Horyna, „letos jsem ale žádný problém nezaznamenal.“
Otázky, proč chytá ten druhý, nejsou
Platí to podle něj i tehdy, kdy jeden z dvojice musí své místo přepustit kolegovi poté, co tým vyhrál a on k tomu výrazně pomohl. „Nejsou žádné otázky, proč. Třeba teď naposledy šel v Olomouci do branky Brandon poté, co Jarda chytal ve dvou vyhraných zápasech. Prohrálo se, ale Brandon dostal dva góly po teči a třetí při power play,“ pokračuje trenér.
Vedle možnosti plnohodnotného zastoupení a motivace jako výhodu, kterou současný stav v hradeckém týmu přináší, Horyna vidí i další: „Sezona je dlouhá a náročná. My jsme do toho měli Ligu mistrů a pro gólmany bylo výhodou, že se mohli prostřídat.“
Vidí však i další pozitivum: „Většinou dopředu vědí, proti jakému soupeři budou chytat, a mohou se na to připravit. Podle mě jim to pomáhá.“ I proto hradečtí trenéři nemají zatím důvod od současné praxe ustupovat. Tedy pokud je k tomu okolnosti nepřinutí.
Jak to ale bude, až přijde závěr sezony a s ním třeba start v play off, kde je gólman snad ještě větším základem úspěchu než dříve?
„Tohle zatím neřešíme. Pochopitelně ale sledujeme, kdo se jak vypořádává s určitými situace a také jak dokáže ustát tlak, který na gólmany je. Oba musí šlapat na sto procent, aby si místo vybojovali,“ říká trenér hradeckých brankářů.
Předpovědět už dnes, kdo bude tím lepším a také šťastnějším a bude se moci proslavit v případě, že tým zasáhne do bojů o medaile, to je velmi ošidné.
Třeba i proto, že zatím pouze v jediném zápase došlo na to, že se hradečtí gólmani v jeho průběhu vystřídali. V derby s Pardubicemi totiž první dvě třetiny odchytal Maxwell, ale poté, co ve druhé dostal čtyři góly, ho střídal Pavelka. V následujícím duelu se Spartou už ale v brance stál opět Maxwell. Byl totiž na řadě a byť se prohrálo, nezklamal. „O tom, kdo by měl jít do branky, diskutujeme s ostatními trenéry, je to vždycky kolektivní rozhodnutí. Někdy se i neshodneme, ale zatím to funguje,“ připomíná Horyna
SrovnáníBrandon Maxwell
Jaroslav Pavelka
Pořadí brankářů podle odchytaných minut: 1. Bartošák (Vítkovice) 1028. 2.Machovský (Sparta) 1026, 3. Janus (Litvínov) 996, 4. Sedláček (Zlín) 996, 5. Hrubec (Třinec) 942, 6. Will (Liberec) 937, 7. Novotný (K. Vary) 902, 8. Kacetl (Pardubice) 806, 9 Konrád (Olomouc) 776, 10. Krošelj (Ml. Boleslav) 739, Lukeš (Chomutov) 652, 12. Frodl (Plzeň) 651, 13. Maxwell (Hradec) 649, 14. Vejmelka (Brn) 525, 15.Langhamer (Brno) 453, 16. Pavelka (Hradec) 440. |
