„Musíme vyvodit všechny důsledky z konce studené války,“ řekl šéf Elysejského paláce. Debata o spolupráci v oblasti bezpečnosti by se podle něj měla týkat všech evropských zemí a Ruska, ovšem pod podmínkou, že bude dosaženo „podstatného pokroku“ v jednáních s Moskvou o konfliktu na Ukrajině.
Dialog by se měl podle Macrona zaměřit na „kybernetickou bezpečnost, chemické i konvenční zbraně, teritoriální konflikty, vesmírnou bezpečnost a ochranu polárních oblastí“.
Prezident rovněž uvedl, že chce, aby Evropská unie dokázala do konce roku vyjednat s Británií dohodu o odchodu Britů z evropského bloku. Prioritou nicméně je, aby unie zůstala jednotná, zdůraznil Macron.
„Evropa se nedělá ani z Bruselu, ani z Paříže, ani z Berlína. Buduje se neúnavným šířením našich idejí a projektů,“ upozornil na Twitteru, kde se o své představě více rozepsal. Současný „multilaterální systém zděděný z minulých století“ podle něj „čelí výzvě kvůli hlavním hráčům a autoritářským mocnostem, které (lidi) přitahují čím dál víc“.
„Měli bychom se vzdát? Ne. Je třeba, abychom se chopili nových iniciativ a vybudovali nová spojenectví,“ míní Macron. „Evropa už dále nemůže nechávat otázku své bezpečnosti na Spojených státech. Dnes je na nás, abychom převzali svou odpovědnost a zajistili bezpečnost, a tím i suverenitu Evropy,“ pokračuje.
„Globalizovaní lidé nepřijdou, národní identita se vrací“
Otázku společné evropské obrany pak představil ve čtyřech bodech - posílení společné evropské obranné politiky počínaje létem 2017, vytvoření společného fondu pro obranu, ze kterého by se financovaly konkrétní projekty, či uzavření dvou strategických dohod o tancích a bojových letounech mezi Francií a Německem.
Posledním bodem pak jsou dohody s dalšími osmi státy, které jsou spolu s Francií ve skupině nazývané Evropská intervenční iniciativa (EI2). Vznik skupiny, do které kromě Německa patří ještě Dánsko, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko, Španělsko a Estonsko, navrhl Macron během svého projevu na Sorbonně loni v září. Dohody s těmito státy se podle francouzského prezidenta mají týkat propagace „obranného ducha“ mezi Evropany.
Otázkou dneška podle něj je, zda si „Čína nebo Spojené státy myslí o Evropě, že je samostatnou mocností srovnatelnou s jejich“. „Není to tak. A abychom se této výzvě mohli postavit, musíme v době globalizace znovu založit humanistickou Evropu.“
Macron také upozornil, že se hluboce mýlili lidé, kteří věřili v příchod „globalizovaných lidí“. „Všude na světě se vrátila hluboce zakořeněná identita obyvatel, což je v podstatě dobrá věc,“ napsal Macron.
Připomněl i svůj legendárně dobrý vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Opravdovou otázkou není, zda Donalda Trumpa na příští schůzi vezmu za ruku, ale jak se společně chopíme tohoto momentu velkých transformací, které prožíváme a se kterými jsou naše společnosti konfrontovány,“ podotkl.
La question posée aujourd'hui : est-ce que la Chine ou les États-Unis pensent que l'Europe est une puissance avec une autonomie comparable à la leur ? Ce n'est pas le cas. Pour relever ce défi nous devons refonder une Europe humaniste dans la mondialisation.
