Pokud farnost udělí imigrantům azyl, mohou žít několik týdnů až měsíců na církevní půdě, což jim zajistí dočasnou ochranu před policií.
„Církevní azyl umožňuje předložit jednotlivé případy úřadům k přezkoumání, a zabránit tak humanitárním těžkostem,“ říká Karl Jüsten, který působí jako prostředník mezi katolickou církví a státními orgány v politických záležitostech. Podle zprávy agentury DPA ale církevní farnosti v padesáti procentech případů ignorovaly klíčová procedurální pravidla.
Od začátku loňského roku udělily církve v Německu azyl asi dvěma a půl tisícům uprchlíků. Ačkoli má církevní azyl v zemi mnohasetletou historii, nemá žádnou oporu v zákoně.
Německá vláda se v roce 2015 s představiteli církví dohodla na pravidlech, v rámci kterých musí farnosti předložit náležité dokumenty. V těch musí objasnit, proč by měly úřady zamítnuté žádosti přezkoumat. Samozřejmostí je také kontakt na každého uprchlíka.
Pokud církev tyto požadavky splní, imigrační úřady jsou ochotné na církevní azyl kývnout. Zpráva z minulého týdne ale dokazuje, že mnoho farností tato pravidla ignoruje a imigranty přijímá bez potřebné dokumentace.
Nový zákon umožní Německu vyhostit uprchlíky i po delší době
Berlínskému pastorovi Thomasi Jeutnerovi se zdají čísla chybných žádostí velmi vysoká. Jeho evangelická farnost podle něj udělila církevní azyl ve čtrnácti výjimečných případech a momentálně jsou v jeho péči jen tři uprchlíci. „Pokud neexistuje dokumentace, církevní azyl neudělíme,“ řekl pro německou stanici Deutsche Welle.
Maďarsko odpírá migrantům jídlo. Neziskovka viní Orbána z cynismu |
Německo na začátku srpna přijalo novou legislativu, která umožňuje vyhostit imigranty do první země Evropské unie, kam vstoupili. Zatímco dříve to musely úřady stihnout v časové lhůtě půl roku, nyní na to budou mít až osmnáct měsíců.
To se ale některým církvím nelíbí. Christian Weisner z reformního katolického hnutí Jsme církev považuje nové opatření za neopodstatněné. „Bylo by nešťastné, kdyby stát ještě víc zasahoval do takového symbolu křesťanství, jakým je udělení azylu,“ myslí si Weisner.
Pokud imigrační úřad přistoupí k přezkoumaní církevního azylu a označí ho za neopodstatněný, uprchlíci musí útočiště opustit. Deutsche Welle odhaduje, že až v devadesáti procentech případů se církvím podařilo zabránit, aby byli jejich chráněnci vráceni do vstupních zemí EU.
Do Německa přišlo v loňském roce téměř 187 tisíc žadatelů o azyl. Největší skupiny imigrantů tvořili Syřané, Iráčané, Afghánci či Turci. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky žádosti zamítl ve 38,5 procentech případů.
