Pro službu vlasti se Patrik Štěpánek rozhodl před třemi lety, kdy vstoupil do armády. Od pondělí jeho památku v Mokrouších připomíná černý prapor a v místní kapličce hoří svíčky u jeho fotografie.
Smrt mladého vojáka se silně dotkla ředitelky základní školy v Plzni-Božkově Hany Stýblové, kam jako chlapec chodil.
„Pochopitelně mě zpráva o úmrtí českých vojáků zasáhla. Rána však byla o to větší, když jsem se dozvěděla, že jedním z nich byl náš bývalý žák. Chodil k nám téměř pět let. Nepředpokládala jsem, že si zvolí zrovna takové povolání, nejenom proto, že byl drobný,“ vracela se v čase Stýblová.
Také ona v pondělí večer vyvěsila na budovu základky, do níž chodil i Patrikův starší bratr, černý prapor.
„Vyjadřuji upřímnou soustrast celé rodině a všem blízkým. Osobně mám velkou úctu k tomu, co dělal. Mohu už jenom říct: ‚Děkuji za tvou statečnost, Patriku, a sbohem‘,“ dodala kantorka.
Zaskočený byl rovněž starosta Mokroušů Miloslav Fajman, jenž se o tragédii dozvěděl v neděli večer z internetu. V kapličce zřídil pietní místo, pod křížem je Patrikova fotografie, hoří u ní svíčky.
„Kdokoliv může přijít, poklonit se, položit květiny nebo zapálit světlo. Místo je otevřené čtyřiadvacet hodin denně,“ sdělil.
Na tichou vzpomínku se v pondělí chystala také žena bydlící nedaleko domu, kde Patrik vyrůstal. „V noci jsem vůbec nemohla spát. Pořád jsem na něj musela myslet. Je mi to opravdu moc líto. Rodina jistě prožívá nepopsatelné těžké chvíle,“ sdělila žena, jež si nepřála být jmenována.
I další lidé v sousedství vzpomínali na Patrika, který po základní škole chodil na elektrotechnické učiliště v Plzni, jako na hodného a bezproblémového člověka.
Zármutek nad tragickou událostí vyjádřil starosta i vyvěšením černého praporu na obecním úřadě. Ve vitríně před ním lze najít informace o neštěstí. S rodinou zemřelého vojáka je starosta Fajman v kontaktu. Nejdříve si s Patrikovým bratrem telefonoval, později se s ním a jeho matkou setkal.
„Jsou na tom opravdu hodně špatně. Jsme připraveni jim jako obec pomoct,“ doplnil.
Rodinu podporuje také armáda. V neděli i v pondělí byl v Mokrouších odborný čtyřčlenný tým, ve kterém velitele doprovází mimo jiné i kaplan nebo psycholog.
„Záleží pouze na pozůstalých, jak odbornou pomoc využijí. Někteří lidé totiž potřebují mít druhé nablízku, jiní zase truchlí o samotě. Proto je v takových momentech nesmírně důležité reagovat na konkrétní situaci, nevnucovat se, být nadmíru citlivý,“ nastínil plzeňský biskup Tomáš Holub, který byl jedenáct let vojenským kaplanem.
S příslušníky čtvrté brigády rychlého nasazení 42. mechanizovaného praporu v Táboře, s Martinem Marcinem a Kamilem Benešem, kteří se stali oběťmi téhož atentátu, se Holub v minulost setkal. „Možná jsme si i víckrát povídali,“ konstatoval biskup s tím, že s Patrikem se jako poradce ministra obrany pro duchovní službu zřejmě také potkal.
Byl to skvělý chlap, vzpomíná na Martina Marcina kamarád (6. 8. 2018)
7. srpna 2018 |
Soustrast s úmrtím vojáků vyjádřili i Plzeňané, kteří fotografie zabitých a svíčky umístili k mřížím u andělíčka za katedrálou svatého Bartoloměje na náměstí Republiky v Plzni.
Na počest vojáků se ve středu v poledne rozezní po celé zemi sirény. Téhož dne ve čtvrt na pět odpoledne přiletí do Prahy s ostatky zemřelých armádní speciál. Pozůstalí souhlasili, aby byli všichni tři muži pohřbeni s vojenskými poctami.
