Iniciativa architektů, stavařů a urbanistů chce prostřednictvím muzea připomenout český dluh k minulosti. Ten podle Archy provází osud zdejší krajiny poznamenané i poválečným vyhnáním původního obyvatelstva.
Český dluh má muzeum představit v kontextu předcházejícího násilí Němců na Židech i Češích. Proto členové Archy předpokládají, že by kvůli projektu oslovili zástupce Sudetoněmeckého krajanského sdružení, Židovské obce Karlovy Vary, Karlovarského kraje a dalších (o návrhu v článku Márnice, pitevna a kaple se mohou přeměnit na Muzeum zmizelých Sudet).
„Osobně si myslím, že je to jeden z dalších nápadů, jak objekt využít. Zřizovat Muzeum zmizelých Sudet tak, jak to plánuje Archa, tedy oslovit Svaz sudetských Němců, židovskou obec a další zainteresované v této oblasti, ale není podle mého názoru nejšťastnější,“ říká k tomu primátorův náměstek pro kulturu Jiří Klsák.
Za nepředstavitelné považuje setkání těchto skupin také jeho kolega Michal Riško, který stojí v čele správy městského majetku.
Skupina radnici požádala, zda by se její členové mohli do uzamčených prostor podívat. Zástupci města jim to podle Jiřího Klsáka umožní.
„Určitě se s nimi i sejdeme, podebatujeme a uvidíme. Nicméně já bych v tomto objektu něco takového nezřizoval. Už i proto, že podobné nápady vznikají i jinde. Pokud vím, o něčem podobném uvažuje i město Loket v souvislosti s Dvoranou,“ řekl Jiří Klsák.
Chtějí pomoci usmíření
Podle člena Archy Michala Odvodyho je jedním z cílů muzea vyrovnat se s válečnými a poválečnými událostmi na území kraje. Reakce radních ho ale příliš nepřekvapily.
„Jsou důkazem, že jsme se s minulostí jako společnost nevyrovnali ani 73 let po skončení války. Proto, abychom napomohli k usmíření, budeme myšlenku muzea rozhodně dále rozvíjet,“ uvedl.
Muzeum na drahovickém hřbitově má podle něj přinést chybějící podněty ke znovuobjevení ztracené identity města i kraje, pouta mezi lidmi a krajinou i k reflexi společné česko-německo-židovské historie.
„I zde, v Karlových Varech, by muzeum mělo otevřít dosud chybějící debatu o násilném ukončení staletého soužití Čechů, českých Němců a českých Židů a jeho příčinách i důsledcích,“ vysvětlil Michal Odvody.
Město objekt udržuje
Město posílá na opravy márnice, pitevny a kaple každoročně zhruba sto tisíc korun. Ty slouží na drobnou údržbu. V minulosti nechala radnice například opravit okapy či střechu.
„Objekt udržujeme tak, aby minimálně chátral. Nevěnujeme se interiéru či omítkám, na to už peníze nejsou,“ uvedl Michal Riško.
Podle něj je využití budov na drahovickém hřbitově problematické, neboť v nich nelze nic vyrábět a město je nemůže prodat. Jiří Klsák doplnil, že pokud by se v budoucnu zvýšil zájem o pohřbívání do země, mohly by budovy i nadále sloužit původnímu účelu.
„Pohřební síň je sice zanedbaná, to je pravda, ale ještě relativně donedávna využívaná,“ podotkl.
