Ve Fakultní nemocnici v Plzni na Lochotíně ošetří na centrálním příjmu ročně zhruba šedesát tisíc lidí. Meziročně se čísla o více než dva tisíce zvyšují.
Nejen fakultní, ale i další nemocnice dlouhodobě upozorňují, že kdyby praktičtí lékaři a ambulantní specialisté v soukromých ambulancích měli delší pracovní dobu, situace by se zlepšila.
Praktici ale navrhují jiné řešení - snížení administrativy, což by prodloužilo dobu, kterou mohou věnovat pacientům. Dále navrhují, aby v nemocnicích fungovaly pohotovosti. Dnes jsou totiž pohotovostní ambulance i mimo nemocnice.
„Chceme s ministerstvem zdravotnictví dohodnout, aby pohotovosti byly ve vybraných nemocnicích, kam pacienti stejně míří. Aby v rámci urgentního příjmu byla pohotovostní ambulance, kde by sloužili praktičtí lékaři nebo ambulantní specialisté,“ přiblížil přeštický praktický lékař a šéf Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
Pohotovostní ambulance podle něj nebude pro lidi, které přiveze záchranka, ale pro ty ostatní, u kterých se neví, co jim je, ale na první pohled nejsou ve vážném stavu.
Výhodou pohotovostí v nemocnici bude, že je tam laboratoř, rentgen a další přístroje i lékárna. Lékař pacienty buď zaléčí a pošle domů, nebo k nemocničnímu specialistovi. Zatím se podle Šonky mluví asi o osmdesáti stanovištích v rámci celé republiky.
Nevýhodou části pohotovostních ordinací podle Šonky je, že nemají téměř žádné vybavení, s jehož pomocí by mohli lékaři stanovit diagnózu. „Lidé pak raději míří do nemocnic. A v těch by měli najít pohotovost nového typu,“ popsal Šonka.
Zajistíme prostory, ale lékaře ne, říká ředitel fakultní nemocnice
Milena Stárková, radní pro oblast zdravotnictví Plzeňského kraje, která má organizaci pohotovostí na starosti, sdělila, že na západě Čech jsou pohotovosti mimo nemocnice jen v Plzni, kde jsou na dvou poliklinikách, a na Tachovsku, kde je důvodem fakt, že tam nemocnice chybí.
Doplnila, že bude moc ráda, když se přihlásí víc praktických lékařů či ambulantních specialistů, kteří budou na pohotovosti sloužit, protože odlehčí nemocničním lékařům. Ti v krajských nemocnicích pohotovost pokrývají z větší části.
Ředitel Fakultní nemocnice v Plzni Václav Šimánek uvedl, že nemocnice je ochotná poskytnout prostory, ale pouze pod podmínkou, že organizaci pohotovosti zajistí sami praktičtí lékaři nebo hejtmanství.
„Mohlo by se tím odlehčit našim přetíženým ambulancím, například ortopedii nebo chirurgii,“ podotkl Šimánek.
Mluvčí akciové společnosti Nemocnice Plzeňského kraje Jiří Kokoška doplnil, že pohotovostní ambulance jsou v nemocnicích akutní péče v Domažlicích, Klatovech, Rokycanech a ve Stodu.
„Rádi se zapojíme do diskuze ohledně modernizace systému přednemocniční péče a uvítáme intenzivnější spolupráci a větší zapojení praktických lékařů do pohotovostních služeb,“ doplnil Kokoška.
Papírování tvoří třetinu pracovní doby praktické lékařky
Podle Šonky ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zřídil na ministerstvu pracovní skupinu pro reformu primární péče. Základem má být to, že kdo z praktiků podá lepší výkon, tedy bude mít delší pracovní dobu, bude sloužit na pohotovosti a bude část pracovní doby objednávat pacienty, bude výrazně lépe odměněn než ostatní lékaři.
Lékař Josef Dvořák, který má ordinaci v sedmitisícových Nýřanech, upozornil, že praktičtí lékaři by rádi věnovali více času péči o pacienty včetně práci na pohotovosti, kdyby nebyli zavaleni přebujelou administrativou.
Plzeňská praktická lékařka Božena Křižanová odhadla, že papírování tvoří třetinu její pracovní doby.
„Provozuji praxi patnáct let a za tu dobu se administrativa zvýšila o padesát procent,“ sdělil Šonka. I snížení papírování by se podle něj měla reforma primární péče věnovat.
