Ten řev se rozléhal až do poslední řady kurtu číslo 1. Zaslechli ho i kolemjdoucí na okolních chodníčcích a hladovci stravující se v přilehlé restauraci.
Plíšková ví, že by v žáru bitvy neměla držet své vášně pod pokličkou. Že image ledové královny jejímu tenisu neprospívá.
Příběh pátečního večera v Londýně ji znovu přesvědčil, že se potřebuje nažhavit a ujmout se role predátorky.
„Nastoupila na mě zostra, já ustoupila a zpomalila,“ připustila. „Taky proto už jsem se viděla venku. Ocitla jsem se na hraně a začala skóre otáčet až za pět minut dvanáct.“
Za stavu 3:6, 1:4 a 0-30 při vlastním podání v jejím mozku rejdily pochybnosti a její manažer & snoubenec Michal Hrdlička pomalu mohl objednávat letenky z Heathrow.
Příliš opatrná Plíšková se od rumunské levačky nechala tlačit. Mořila se s returnem. Nevyřídila si ani jeden brejkbol.
Zdánlivě marně do sebe hučela: „Kousni se. Pojď. Ona to nemůže vydržet až do konce. Šance přijdou!“
A přece se ze zatrolené šlamastyky vyprostila. V následující pasáži získala 12 ze 16 bodů a dotáhla na 4:4. Statečněji švihala raketou. V tie breaku už diktovala dění na dvorci a v ráži si párkrát zakřičela.
„To už jsem cítila, že jsem zpátky. Poznávám, jak mi zařvání pomáhá. Vyjdou ze mě emoce a uvolním se.“
Nesmělost může u některých slečen působit půvabně či roztomile, nicméně na tenisových scénách - a zvlášť na trávě - rozhodně není žádanou vlastností.
Plíšková samozřejmě ví, že s ní na grandslamech daleko nedoputuje. Mač s Buzarnescuovou pro ni může být cenným poučením.
„Mým cílem je hrát odvážně, ale ne vždycky mě hlava pustí,“ uznala na tiskovce. „Když do toho jdu, soupeřky mají problémy.“
Obyčejně nedokáže své povolání úplně vyhnat z hlavy. Sama říká: „Jsem taková tenisová myslivna.“
Do plánu na volný víkend se ovšem nabízejí i jiné aktivity. Sobota bez rakety. Odpočinek. Možná nějaké nákupy.
A pak už zase příprava na partii s Nizozemkou Bertensovou. Vzpomínka na hladký jarní triumf na antuce ve Stuttgartu.
„Nemám z ní vyloženě obavy, takže není důvod na ni myslet třeba v noci,“ pravila Plíšková rozverně.
Postupem do osmifinále si ve Wimbledonu znovu vylepšila osobní rekord. Přežila do druhého týdne. Nicméně spokojená ještě není.
„Potkávám soupeřky, které můžu porazit. Když už jsem tady, chci vyhrávat. Není to tak, že bych si jenom užívala pobyt. Pro mě soutěž nekončí.“
Kdyby v nabitém programu „Manic Monday“ znovu uspěla, ocitla by se mezi osmi nejlepšími. A na turnaji, který ji nikdy úplně neočaroval, by se jí líbilo zase o něco víc.
