V bytovém domě v Durďákově ulici hnízdili rorýsi ve škvíře mezi obvodovou zdí a střechou. Pak ale správci objektu pod výletové otvory natáhli síť, která brání holubům v dosednutí.
„Rorýs má částečně zakrnělé nohy a nutně potřebuje pod výletovým otvorem volný prostor, aby mohl nabrat rychlost a odlétnout,“ vysvětluje ornitolog Jan Sychra z jihomoravské České společnosti ornitologické.
Bez dostatečné vzletové dráhy tak v síti uhynuli tři rorýsi, kteří zrovna krmili mláďata. Ta rovněž neměla šanci přežít.
Rorýs je prudce ubývajícím druhem zařazeným do kategorie ohrožených, a tak se případem zabývá Česká inspekce životního prostředí. „Obdrželi jsme podnět na porušení zákona na ochranu přírody a v tuto chvíli ho řešíme,“ potvrdila mluvčí Jana Jandová.
V případě, že vlastník domu o hnízdě rorýsů ví a nenahlásí je, hrozí mu až milionová pokuta. V tomto případě šlo o radnici, ta ale prý neměla o rorýsech ponětí.
Rorýsa z měst vyhnalo zateplováníRorýsi jsou na mnoha sídlištích často jedinými hnízdícími ptáky. Sídlí i na Sirotčím hrádku na Pálavě nebo v hradební zdi ve Znojmě, to je však vzácnost. Většina populace žije ve městě.Po masivním zateplování ale rorýsů velmi ubylo a prakticky vymizeli. Při zateplování totiž přijdou o hnízdící otvor. Rorýs je velmi konzervativní a po zimě v Africe se vrací do stejné díry. Pokud ji nenajde, nezahnízdí. Přitom mu stačí ponechat průchod pomocí kousku plastové trubky nebo rorýsí budku. „Je to časově i finančně velmi nenáročné. Rorýsi tak mizí vlastně jen z neznalosti, ignorance, v horším případě neochoty lidí,“ sděluje ornitolog Jan Sychra z jihomoravské České společnosti ornitologické. |
„Nikdo se na nás v této souvislosti neobrátil. A co je důležité, tento objekt není veden jako jejich hnízdiště v databázi,“ poukazuje starosta městské části Brno-sever Martin Maleček.
Síť sem radnice instalovala na dlouhodobé žádosti nájemníků. „Holubí trus může být zdravotně nebezpečný, v domě jsou rodiny s malými dětmi,“ zdůvodňuje starosta.
Podle ornitologa Sychry jde o první známý případ, kdy byla síť proti holubům použita v těsné blízkosti hnízdiště rorýsů.
„Dávají se spíše na sochy a na památkově chráněné domy. Nemám přesnou představu, kolik jich může po jižní Moravě být. Nicméně takto použitá síť na řadovém domě je – alespoň v Brně – spíše novinkou,“ tvrdí. Podle jeho informací se však sítě jako nové opatření proti holubům mají zavádět na více místech v Brně-sever.
S trny si holubi poradí
Ale třeba i na Staré osadě v brněnských Židenicích. Ačkoliv bytové družstvo Mír spravuje přes 315 bytových domů, největší problémy s holuby má tady – konkrétně u točny a velkého bytového domu.
„Nejprve holuby plašil dravec. Nebylo to ale účelné, protože tady bydlí hodně důchodců, kteří holuby krmí. Už sem jsou objednané sítě na společné lodžie a kromě sítí i makety dravce,“ popisuje vedoucí provozního úseku družstva Jan Čáp.
Podle něj univerzální recept na boj s holuby neexistuje. Záleží na lokacích i konkrétním domě, na plochých střechách se například umisťují elektronické plašiče. „Bodce moc nedáváme, holubi si v nich udělají prostor,“ vysvětluje Čáp.
Opatření ve formě trnů jsou neúčinná i podle starosty Malečka. „Pokud jsou umělohmotné, holubi je dokážou uklovat, pokud kovové, holubi je zaskládají větvičkami,“ popisuje. Konkrétně na dům, kde umírali rorýsi, tak zvažuje úpravu sítě nebo instalaci budek.
I brněnský magistrát, který hroty používá, upozorňuje, že v některých případech selhávají.
„Proto se například na budově na Malinovského náměstí 3 instalovalo elektronické opatření. Jeví se jako úspěšnější, na druhé straně vykazuje technické poruchy,“ přiblížil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že jediná síť je umístěna uvnitř atria klubu zastupitelů v budově Mečová areálu Staré radnice.
