Po dlouhá desetiletí byli za nejstarší známé „pravé“ dinosaury považováni zástupci fauny argentinského souvrství Ischigualasto, které bylo datováno do doby (bereme-li v potaz udávané maximum) před asi 231,4 miliony let.
Dinosauři známí z tohoto souvrství, jako je Eoraptor lunensis, Herrerasaurus ischigualastensis nebo Panphagia protos, byli proto považováni za geologicky nejstarší známé zástupce kladu Dinosauria. Dnes již víme, že skutečný původ skupiny je třeba hledat v ještě dřívější době, konkrétně v období středního nebo dokonce spodního triasu před asi 245 miliony let.
Stáří: 233 milionů let
Nejstarší a zároveň prokazatelně známí dinosauři jsou nicméně mladší, přesto překonávají své příbuzné známé ze sedimentů souvrství Ischigualasto o dobrých 1,5 milionu let. Je to několik dnes známých druhů dinosaurů, jejichž fosilie byly objeveny v souvrství Santa Maria na území státu Rio Grande do Sul na jihu Brazílie.
Metodou uran–olovo (U-Pb) byl tamní útvar datován na 233,23 (± 0,73) milionu let. Tyto vrstvy jsou tedy staré asi 233,9 až 232,5 milionu let a o více než milion let tak svým stářím překonávají souvrství Ischigualasto. Kromě mnoha druhů kynodontů a různých archosauromorfů zde napočítáme přibližně sedm pravděpodobných dinosauřích rodů, z nichž například sauropodomorfové Buriolestes a Bagualosaurus byli vědecky popsáni teprve v nedávné době (v letech 2016 a 2018). Který z těchto „nejstarších“ dinosaurů je však dlouhodobě nejznámější a nejzajímavější?
Ještěr Jižního kříže
Pravděpodobně to je druh Staurikosaurus pricei, který byl menším herrerasauridním teropodem, jehož fosilie známe z území dnešního Geoparku Paleorrota. Fosilie tohoto raného dinosaura byly objeveny v roce 1936 na území paleontologické lokality Jazigo Cinco a formálně popsány americkým paleontologem Edwinem H. Colbertem.
Rodové jméno dinosaura znamená doslova „ještěr Jižního kříže“ a odkazuje k souhvězdí viditelnému z jižní oblohy. V době popisu dinosaura totiž byly jejich fosilie z jižní polokoule ještě poměrně vzácné. Druhové jméno je poctou jednomu z prvních slavných brazilských paleontologů Llewellynu I. Priceovi.
Staurikosaurus byl menší příbuzný herrerasaura a dosahoval poměrně skromných rozměrů – jeho délka činila přibližně 2,25 metru, výška ve hřbetu kolem 80 cm a hmotnost asi 23 kg. Jeho stehenní kost dosahovala délky pouze 23 centimetrů, oproti délce 47 cm u druhu H. ischigualastensis.
Starobylý teropodní dinosaurus Staurikosaurus pricei se svojí kořistí v podobě uloveného dicynodonta. Tito dinosauři žili zhruba před 233 miliony let a patří tak k nejstarším známým „pravým“ dinosaurům vůbec.
Byl to tedy menší dravec, který zřejmě dokázal poměrně rychle běhat a lovit vhodnou kořist v podobě menších obratlovců. Své ekosystémy sdílel s mnoha dalšími živočichy, včetně obřího dravého rauisucha druhu Saurosuchus galilei, jehož kořistí se občas mohl stávat.
Hojní byli v té době také „savcovití“ kynodonti a dicynodonti, dále rhynchosauři a „obrnění“ étosauři. V tomto období byli ještě dinosauři poměrně vzácnou součástí pevninských ekosystémů (tvořili jen zhruba 10 % tehdejší druhové skladby suchozemských obratlovců), to se ale mělo do budoucna výrazně změnit.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
